Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Válečných veteránů je moc. Stát bude přísnější, ale dá šanci i „civilům“

  9:12aktualizováno  9:12
Dosáhnout statusu válečného veterána bude pro vojáky zřejmě obtížnější než dnes. Pro získání výhod budou muset strávit na misích více času. O status pak budou moci nově žádat i civilisté. Počítá s tím novela zákona o válečných veteránech, jejich sdružení však materiál ostře kritizuje.
Ministerstvo obrany chce zpřísnit podmínky pro získání statusu válečného veterána (ilustarční snímek).

Ministerstvo obrany chce zpřísnit podmínky pro získání statusu válečného veterána (ilustarční snímek). | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

"Celkem má nyní v Česku status válečného veterána 15 290 lidí, ročně jej získá průměrně 1 400 osob," řekl iDNES.cz Vladimír Lukovský z ministerstva obrany, které novelu připravilo.

Materiál, který v březnu dostane na stůl vláda, zpřísňuje podmínky pro získání statusu. "Současné znění je příliš benevolentní, což neodpovídá koncepci statusu válečného veterána jako prestižního ocenění," uvádí se v důvodové zprávě.

Výhody pro veterány

1) Veteráni z 2. světové války mají nárok na příplatky k důchodu, pečovatelskou službu, pomoc terénních pracovníků nebo příspěvky na lázně a rekreaci.

2) Novodobí veteráni 

- vojáci z povolání - mají nárok na stejný rozsah výhod jako ostatní vojáci. Při mnohonárodních mírových operacích dostávají příplatek, zdravotní péči a služby vojenských psychologů a kaplanů. Při odchodu z armády výsluhový příspěvek a možnost navštěvovat rekvalifikační kurz

- vojáci mimo činnou službu - pokud nepobírají dávky důchodového pojištění mají nárok na rekreační pobyty ve vojenských zařízeních, preventivní prohlídky a péči ve vojenských zdravotnických zařízeních

- důchodci - dostávají příspěvek na stravování, lázně a rekreace, mají možnost požádat o umístění v Domově péče o válečné veterány, v LDN pro veterány či na sociální lůžkách vojenských nemocnic 

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR 

Podle resortu v současnosti splňuje mírně nastavené podmínky enormní množství lidí a prestiž a morální hodnoty tohoto postavení mohlo by tak mohly devalvovat. Výrazně prý roste počet držitelů statusu, jejichž zásluhy mohou být naprosto minimální či zcela nulové.

"Navíc by ani ministerstvo vzhledem ke svým finančním možnostem a rozpočtu nemělo možnost zajistit všem těmto osobám náležitou péči a zejména pak jim poskytovat příslušné benefity," zmiňuje resort i peněžní stránku věci.

V současnosti status získávají lidé, kteří (mimo jiné) po roce 1945 strávili v místě ozbrojeného konfliktu nebo v mírových operacích alespoň třicet dnů v kuse. Ministerstvo chce nyní rozlišit druhy misí z hlediska jejich nebezpečnosti.

V místě ozbrojeného konfliktu či na misi s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací by musel voják strávit 90 dnů. U dalších zahraničních operací, které jsou méně nebezpečné, bude vyžadována doba celkově alespoň 360 dnů (nemusí být v celku).

Postavení veterána získají asi i zdravotníci nebo odbojáři

Naopak nově status válečného veterána budou zřejmě moci získat i civilisté. Ministerstvo tím reaguje na současný stav, kdy se do rizikových oblastí kromě vojáků vydávají zdravotníci, specialisté podílející se například na rekonstrukci státní správy, policisté, tlumočníci nebo členové pozorovatelských misí.

Postavení válečných veteránů se pravděpodobně bude týkat i účastníků odboje či odporu proti komunismu. O status budou moci žádat lidé, kteří vedli ozbrojený nebo jiný srovnatelný boj vedený proti komunistickému režimu, prováděli sabotáže, spolupracovali s tajnými službami demokratických států nebo se účastnili převaděčství.

Vláda vyšle vojáky do Mali

Novelu však kritizuje Sdružení válečných veteránů ČR. Podle jejího místopředsedy Ladislava Sornase status veterána nedevalvuje. "Souhlasím s prodloužením doby, protože třicet dní, to je směšné. Zpřísnění této podmínky by ale splnilo minimálně devadesát procent současných veteránů, takže se jejich počet nesníží," řekl iDNES.cz Sornas, který se účastnil misí v Perském zálivu, Kongu či Bosně a své stanovisko konzultoval i s dalšími členy představenstva sdružení.

Za nesmysl také označil rozdělení misí na méně a více nebezpečné. "Například v mírové misi v Jugoslávii jsme měli nejvíce padlých. Někdo v té misi seděl v Záhřebu v klidu a pod okny si mu hrály děti na pískovišti, a někdo seděl jako pozorovatel na kopci, přes který střílely minomety," říká Sornas, kterého překvapilo, že resort materiál se sdružením veteránů vůbec nekonzultoval.

Možnost, aby status veterána mohl získat i civilista, se mu nelíbí. "Měl by to být jen příslušník ozbrojených složek - voják nebo policista. Neměl by se k tomu přidávat ani třetí odboj, pro jeho příslušníky ať udělají vlastní zákon (zákon o protikomunistickém odboji platí od listopadu 2011 - pozn. aut.)," uvedl s tím, že novodobí váleční veteráni potřebují po odchodu z armády především pomoc při hledání práce a ubytování.

Zákon o válečných veteránech platí od dubna 2002, třikrát od té doby prošel novelizací.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.