Pro Clintona a Bílý dům proto zůstává v platnosti pro nadcházející dny jediná strategie. Aby odvrátili hrozící verdikt sněmovny ve svůj neprospěch, musí na po-slední chvíli přesvědčit nerozhodné zákonodárce zvednout ruce proti impeachmentu, sesazení.
Vedou je k tomu jednoduché počty. O Clintonovi rozhodne prostá většina sněmovny, tedy 218 poslanců ze 435. Přitom 228 poslanců je v nyní končící sněmovně za Republikánskou stranu. Nejméně tři demokraté se již dali veřejně slyšet, že budou hlasovat s republikány pro impeachment. Znamená to, že Clintonovi lidé musí přesvědčit nejméně čtrnáct váhajících republikánů a zamezit, aby narostl počet přeběhlíků z vlastních řad, tedy z Demokratické strany.
"Je velmi pravděpodobné, že sněmovna odhlasuje impeachment," prohlásil skepticky demokrat Charles Schumer, člen právního výboru sněmovny.
Řadu dosud nerozhodnutých a váhajících republikánů páteční Clintonův projev zklamal. "Mohl získat podporu, kdyby připustil, že lhal," uvedla Jay Dickeyová, republikánka z Arkansasu. "Udělal by velký krok, kdyby řekl dvě jednoduchá slova: 'lhal jsem'," konstatoval další umírněný republikán Rick Lazio.
Ještě před několika dny americký týdeník Time charakterizoval republikánské zákonodárce ve sněmovně takto:
- největší skupina, nejméně sto poslanců, je bezvýhradně pro sesazení Clintona. Jiné řešení pro tyto zákonodárce převážně z jižních států Unie nepřipadá v úvahu. Jejím typickým představitelem je Bob Barr z Georgie, který volal po sesazení Clintona už dlouho předtím, než se svět dozvěděl o existenci Lewinské. Zřejmě však nejvlivnějším mužem je Tom DeLay z Texasu, přezdívaný pro své tvrdé přístupy Kladivo;
- další skupina republikánů, většinou umírněných, by se případně spokojila s potrestáním Clintona důtkou Kongresu. Její představitel Peter King z New Yorku, který veřejně řekl, že bude hlasovat proti impeachmentu, nedávno ještě počítal s tím, že tento názor sdílí několik desítek jeho republikánských kolegů;
- třetí skupinou jsou ti váhající a mlčící republikáni, velká neznámá. Někteří z nich dávají přednost mlčení, aby se vyhnuli útokům skalních konzervativců. Jejich názor se může vychýlit kterýmkoli směrem.
Republikánští představitelé sice konstatovali, že hlasování je věcí osobního přesvědčení, a že tudíž zákonodárce neovlivňují. Peter King, jenž se vyslovil proti impeachmentu, však jejich slova vyvrací. "DeLay není zrovna Matkou Terezou. Tlačí na nás na všechny, abychom hlasovali jako jeden muž."
Vedou je k tomu jednoduché počty. O Clintonovi rozhodne prostá většina sněmovny, tedy 218 poslanců ze 435. Přitom 228 poslanců je v nyní končící sněmovně za Republikánskou stranu. Nejméně tři demokraté se již dali veřejně slyšet, že budou hlasovat s republikány pro impeachment. Znamená to, že Clintonovi lidé musí přesvědčit nejméně čtrnáct váhajících republikánů a zamezit, aby narostl počet přeběhlíků z vlastních řad, tedy z Demokratické strany.
"Je velmi pravděpodobné, že sněmovna odhlasuje impeachment," prohlásil skepticky demokrat Charles Schumer, člen právního výboru sněmovny.
Řadu dosud nerozhodnutých a váhajících republikánů páteční Clintonův projev zklamal. "Mohl získat podporu, kdyby připustil, že lhal," uvedla Jay Dickeyová, republikánka z Arkansasu. "Udělal by velký krok, kdyby řekl dvě jednoduchá slova: 'lhal jsem'," konstatoval další umírněný republikán Rick Lazio.
Ještě před několika dny americký týdeník Time charakterizoval republikánské zákonodárce ve sněmovně takto:
- největší skupina, nejméně sto poslanců, je bezvýhradně pro sesazení Clintona. Jiné řešení pro tyto zákonodárce převážně z jižních států Unie nepřipadá v úvahu. Jejím typickým představitelem je Bob Barr z Georgie, který volal po sesazení Clintona už dlouho předtím, než se svět dozvěděl o existenci Lewinské. Zřejmě však nejvlivnějším mužem je Tom DeLay z Texasu, přezdívaný pro své tvrdé přístupy Kladivo;
- další skupina republikánů, většinou umírněných, by se případně spokojila s potrestáním Clintona důtkou Kongresu. Její představitel Peter King z New Yorku, který veřejně řekl, že bude hlasovat proti impeachmentu, nedávno ještě počítal s tím, že tento názor sdílí několik desítek jeho republikánských kolegů;
- třetí skupinou jsou ti váhající a mlčící republikáni, velká neznámá. Někteří z nich dávají přednost mlčení, aby se vyhnuli útokům skalních konzervativců. Jejich názor se může vychýlit kterýmkoli směrem.
Republikánští představitelé sice konstatovali, že hlasování je věcí osobního přesvědčení, a že tudíž zákonodárce neovlivňují. Peter King, jenž se vyslovil proti impeachmentu, však jejich slova vyvrací. "DeLay není zrovna Matkou Terezou. Tlačí na nás na všechny, abychom hlasovali jako jeden muž."
