"Od cizokrajných obrázků žiraf v začátcích jsem se dostal k unikátům, z nichž má dnes například maďarský devítiblok s českým přetiskem nevyčíslitelnou finanční hodnotu," vypráví nadšený sběratel. Jak je to možné?
"Jediná známka z tohoto aršíku se prodává za dvacet tisíc marek," vysvětluje. To však neznamená, že by dvě vedle sebe stály čtyřicet tisíc. "Ta cena je mnohem vyšší. A já jich mám pohromadě devět."
Sám získal aršík před dvaceti lety výměnou za čtyřblok stejného typu. Musel však doplatit jeden milion korun.
Sbírku československých známek začal tvořit v roce 1955 a od začátku toužil po medailích ze světových soutěží.
Prvního velkého úspěchu dosáhl Pytlíček roku 1985 v Itálii. Českého filatelisty si tehdy všiml dokonce i papež a přijal ho na audienci. Od té doby svoji sbírku vystavoval v mnoha státech na všech kontinentech a dočkal se patnácti zlatých medailí.
Za největší úspěch považuje loňské pozvání do Monaka, kde vystavoval na přehlídce světových rarit vedle exponátů knížete Rainiera a anglické královny. "Spolu s ruským šachistou Karpovem, který se také věnuje filatelii, jsme byli jediní účastníci z bývalého východního bloku," pochlubil se Pytlíček.
Některé z chybějících známek musel shánět až v Americe přes investiční společnosti. Tak se dostal k další raritě - rakouské čtyřkorunové známce s československým přetiskem z roku 1919 ze sbírky egyptského krále Faruka I., která má dnes hodnotu okolo tří milionů korun.
Za bývalého režimu se podle Pytlíčka věnovalo známkám aktivně okolo devadesáti tisíc lidí. Po roce 1989 se členská základna zúžila na pouhých dvacet tisíc, které sám označuje za opravdové filatelisty.
"Tenkrát prostě nebyly jiné možnosti jak investovat, takže lidi chodili na zahrádky nebo sbírali známky," vzpomíná. I v případě zahraničního obchodování bylo jednodušší projet se známkou v kapse u košile než například s cihlou zlata.
Co Pytlíčka na jeho sbírce stále tolik těší: "České známky patří k nejlepším na světě," odpovídá bez rozmýšlení.
