Hejtman až dosud tvrdil, že na stavbách nepracovaly žádné firmy, které by byly nasáty na krajské rozpočty. Teď argumentuje, že firmy rozhodně nedělaly pod cenou, ale za běžné. Otázek je ale víc.
Bývalý hejtman Zimola spoléhal právě na těchto pár vět v auditu - že ceny pozemků i ceny prací, za které firmy budují domy, byly naprosto obvyklé. Věřil, že tím a zároveň zveřejněním sum, které si jeho podřízený šéf nemocnic vydělal, vyvrátí všechny pochybnosti, že by na nemovitosti za téměř devatenáct milionů korun neměl peníze. Jenže audit, který si na stavby nechal zpracovat, ukázal naopak mnoho nejasností.
Když si muži důvěřují
Zaprvé: Zimola ukázal smlouvu, kterou uzavřel v polovině dubna 2015 se svým kamarádem a šéfem nemocnic Bláhou. V ní se domluvili, že Zimola pošle Bláhovi zálohu dva miliony korun na účet a zbytek za dům zaplatí, až bude hotový. To také o měsíc později podle výpisu z účtu udělal. Nicméně sedmistránkový podrobný a profesionálně sepsaný dokument, který řeší i nejrůznější detaily písemné komunikace, podepsali oba muži. Bez notáře, bez ověření podpisů.
„Nevím, kdo tu smlouvu vypracovával, předložil mi ji pan Bláha. Plně jsem s ní souhlasil, proto jsem ji podepsal. Nedisponuji žádným týmem právníků a nedával jsem ji přečíst žádnému právníkovi. Tehdy nás ani nenapadlo uzavírat to za přítomnosti notáře, protože to byla smlouva mezi námi, kteří jsme si věřili,“ vysvětluje Zimola to, proč smlouva není úředně ověřena. Tím by totiž bylo naprosto nezpochybnitelné, že nevznikla až zpětně.
Nicméně u Lipna začaly vyrůstat čtyři domy, vše řídil Martin Bláha. Ten si také nyní u pražské společnosti NSG Morison audit objednal právě audit staveb. I ten je zajímavý. Zatímco u jeho domu jsou jednotlivé faktury a firmy rozepsané do detailů na desetitisícové položky za svítidla, vchodové dveře, tesařské či kamenické práce, u domů politiků (náměstka Jaromíra Slívy a exhejtmana Zimoly) uvádí jen obecné faktury – „kompletní dodávka stavby“ od firmy Stavikom Mládek. V Zimolově domě je takto rozepsáno bez bližšího rozúčtování 3,25 milionu korun z celkových 4,5 milionu. „Nezlobte se, ale já se k tomu vyjadřovat nebudu. To je věc naše a našeho klienta,“ reagoval jednatel firmy a poloviční vlastník Jaroslav Krátký.
Auditor stavbu ani neviděl
Svým posudkem to podpořil i Ústav znalectví a oceňování při Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích, konkrétně větou, že „s ohledem na technický stav a kvalitativní úroveň odpovídají ceny objektů cenám obvyklým“. Na tom by nebylo nic divného, pokud by znalci k tomuto závěru nedošli pouze od stolu.
„Uvnitř domů jsme nebyli. Měli jsme k dispozici doklady, faktury a předloženou fotodokumentaci nebo stavební deník. Samozřejmě subdodavatele staveb jsme nezkoumali, to bychom museli mít přístup do účetnictví firem a ty by se musely podělit o své vztahy s dodavateli, což žádná neudělá,“ říká rektor školy Marek Vochozka. Na dotaz, jak si tedy mohou být jistí, kolik peněz je v domech proinvestováno a jaké firmy se ve skutečnosti na stavbě podílely, odpovídá akademicky, naivně. „Stavební deník je dokument, jehož falšování je trestné.“
To soudní znalci kroutí hlavou nad tím, jak lze vypracovat posudek bez toho, aniž by znalec stavbu prošel. „Běžné to není. Nemovitost je potřeba vidět, a to zejména kvůli vybavení, použitým materiálům a podobně. Podle stavebního deníku se dělat posudek nedá, tam není nic rozepsáno detailně, ale jen soupis, jaké práce byly kdy provedeny. Já jsem nikdy posudek bez možnosti nemovitost vidět neudělal,“ říká soudní znalec z Jihlavy Jaroslav Dolejší, který se na oceňování nemovitostí specializuje od roku 1989. Další znalec Miloslav Bejda z Říčan zase upozorňuje, že oproti dokumentům a stavebnímu deníku může být realita v domě naprosto jiná. „Stavební deníky bývají jen formální a píší se jen proto, aby se vedly. Vždy bych chtěl nemovitost reálně vidět,“ dodává.
Zimola se zamotává
Aspoň něco však z auditu vyplývá zřetelně. Zimola dřív opakoval, že na domcích nepracují firmy, které mají zakázky v Jihočeských nemocnicích. Není to pravda. Z faktur je evidentní, že devět firem od roku 2012 pro nemocnice pracovalo a dohromady dostaly zaplaceno přes 17,4 milionu.
Statisícové zakázky od nemocnic měla kupříkladu firma Čečetka, která zároveň dodala kachlová kamna pro Bláhův dům za 562 tisíc korun, dále i projekční kancelář JPS J. Hradec či firma Bau – Engineering. Nejvíce pak z nemocnic měla firma A.K.U.P.I., která za 344 tisíc postavila příjezdovou cestu k domům, a to 7,6 milionu korun. „Tyto ceny auditoři zkontrolovali a prohlásili, že práce byly provedeny za ceny v místě a čase obvyklé,“ tvrdí Zimola.
