Prahou se větší zimní voda prohnala například v prosinci před devíti lety. Francouzský kraj Ile-de-France letos očekává až stoletou zimní povodeň. Tamní středisko ohlašování záplav pro to má jediný argument. Hladina spodních vod je po létě vysoko, absorbce půdy je omezená.
Podle českých hydrometeorologů i správců toků jsou takové obavy přehnané. Připouštějí ovšem, že každé trvalejší nebo přívalové srážky mohou rozvodnit místní toky. Na konci září ale nelze předpovědět, jestli bude zima srážkově nadprůměrná.
"Teplotu předpovídáme na měsíc dopředu, srážky nejvýše na osm dní," objasňuje schopnosti meteorologů pracovník Českého hydrometeorologického ústavu.
"Realistická předpověď srážek je maximálně na 48 hodin," potvrzuje dispečer Povodí Vltavy. Nejdelší česká řeka je podle něj připravena. "Byla připravena i v srpnu. Pokud ale přijde stoletá voda, nejde s tím nic víc udělat. Ani u nás, ani jinde ve světě," dodává.
Zprávy o povodních z různých koutů Evropy vyvolávají dojem, že kontinent se ocitl v dešti pod okapem. Srážkově nadprůměrný byl ale pouze srpen. Září je v normálu. "Počasí není nijak extrémní. Jen jeho projevy jsou výraznější," domnívá se meteorolog.
Také hladina spodních vod se měsíc po srpnových záplavách v Česku pomalu vrací k normálu. Podle hydrologů půda pojme běžné podzimní deště i běžné oblevy. Hodně ale záleží na místních podmínkách, hlavně na propustnosti podloží.
Zimy jsou teplejší
V posledních zhruba patnácti letech bylo více teplejších zim než studených. Meteorologové situaci vystihují paradoxem: V zimě se nyní neotepluje častěji, ale teplou zimu přerušují stále kratší chladná období. "O důvodech se přou i vědci. Jisté je, že člověk vypouští do atmosféry stále více energie," vysvětluje pracovník ČHMÚ.
"Také sněhu na horách maličko ubylo," potvrzuje. Sníh hrozí povodní jen v případě, že ho napadne hodně. "Letos na jaře, kdy byly velké zásoby, se tání zkombinovalo se srážkami a byly z toho tři vlny povodní," vzpomíná hydrolog Michal Vrabec.
Přehrady na horních tocích řek jsou v zimě stabilně na nižší úrovni. Jihočeské Lipno zadrží až 33 milionů kubíků vody, zatímco v létě pouhou třetinu.
Vydatné dešťě jsou v zimě záludnější než v létě. Vodě stojí v cestě méně překážek. Je-li povrch půdy zamrzlý, hůře se vsakuje a rychleji odtéká. V létě ochraňuje lidi a majetek také vegetace. Část srážek se díky ní odpaří, dříve než se dostanou do řek.
