Které země zavedly zimní čas - infografika
S příchodem nového času začíná pro řidiče platit povinnost při jízdě stále svítit. A to po celý den, nejen v případě, kdy je snížená viditelnost.
Odborníci z Autoklubu České republiky však nabádají řidiče, aby kvůli bezpečnosti rozsvěceli světla svých vozů celoročně.
Lidem, kteří budou během změny času v práci, se směna o hodinu prodlouží. Prodloužení pracovní doby však nebude mít žádné dopady v oblasti odměňování za práci, upozorňuje ministerstvo práce a sociálních věcí.
Změna času se dotkne i jízdního řádu na železnici, hlavně odjezdu nočních rychlíků. "V první stanici, ze které mají odjíždět po druhé hodině ranní, vyčkají tyto spoje na svůj odjezd už podle zimního času," vysvětlil mluvčí Českých drah Pavel Tesař.
Dodal, že vlaky začínající jízdu mezi 2. a 3. hodinou odjedou ze své výchozí stanice rovněž podle nového času.
Zimní čas V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé ve válečných letech 1915 a 1916. Vrátil se v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si lidé v Česku začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979. Až do roku 1995 trval letní čas v Československu šest měsíců, od roku 1996 Češi srovnali svůj čas se zvyklostmi Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, do konce října. Kromě států Evropské unie se letní čas zavádí například i ve Spojených státech, Mexiku a na Kypru.
Odborníci se přou
O významu časového posunu se odborníci přou. Zastánci poukazují na úsporu elektřiny, když na jaře začnou lidé pracovat o hodinu dříve. Odpůrci připomínají, že její spotřeba na svícení není tak velká.
Zatímco v Česku má změna času své odpůrce - populární byl zejména pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, v zahraničí už žádné emoce nevyvolává. Výjimkou byla v polovině 90. let Francie.
Kampaň proti putujícím hodinovým ručičkám vedl tehdejší francouzský premiér Alain Juppé, kterého podpořil i parlament. Francouzi však narazili na odpor Evropské unie.
 |
