Rok 2007 je vůbec extrémní. Letošní leden byl naopak nejteplejší od roku 1775, odkdy se v pražském Klementinu zaznamenává počasí.
A když se k tomu navíc připočte i nezvykle suché jaro s létem, které v některých oblastech Česka doslova zdecimovalo zemědělcům úrodu, tak rok 2007 získává bez nadsázky neoficiální "titul" rekordně extrémních dvanácti měsíců.
"Taková koncentrace výkyvů počasí je hodně nezvyklá," říká i Bedřich Moldan, šéf Centra pro životní prostředí Univerzity Karlovy.
Pokud tedy letošek zařadíme do série předcházejících klimatických extrémů ve střední Evropě, včetně katastrofálních povodní v roce 1997 a 2002, dá se už podle profesora Moldana říci, že za stále častější a intenzivnější výkyvy počasí může člověk. Zejména produkcí skleníkových plynů. "V dávné minulosti byly i větší výkyvy, ale nikdy se nekoncentrovaly do několika desetiletí či dokonce málo let," varuje Moldan.
Rozmarné léto i zima
"Diagnóza" expertů je nekompromisní: krajnost bude stíhat krajnost. Jen malé připomenutí: extrémně dlouhá zima 2005 až 2006, po níž následovalo extrémně horké léto. A vzpomínky na loňskou zimu beze sněhu s vysokými teplotami i nebývale suché léto ještě doznívají.
A aby bylo "tradici" učiněno zadost, jako nezvykle krajní označují klimatologové i nynější vytrvalé sněžení. Například Labská bouda hlásí metr sněhu, Bedřichov 73 centimetrů, Churáňov 60, a dokonce v nížině položený Hradec Králové 14 centimetrů.
"Celoplošná bohatá sněhová nadílka už v první polovině listopadu se nedá nazvat jinak než zřídka vídaným extrémním projevem počasí," říká náměstek ředitele Hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz. Připomíná, že oteplování planety se stupňujícími se výkyvy počasí souvisí. V lednu tedy klidně mohou, jako letos, rozkvést sedmikrásky.
Jak máme tedy nevypočitatelným rozmarům počasí při rostoucím oteplování planety rozumět? "Je to prosté. Vždy, když někde roste teplota, tak se shromáždí velká energie. Ta pak vede k extrémům čehokoliv. A nebývale prudký nástup zimy do tohoto ‚scénáře‘ vyhrocujících se extrémů počasí jen zapadá," vysvětluje Tolasz. A pokud to prý odpírači klimatických změn popírají, tak neví, o čem hovoří.
Lidé tedy už vlastně nemusí listovat ve statistikách: dobře si totiž výkyvy pamatují: ať již povodně, či půlroční tuhou zimu, po níž loni následoval úplný opak – minulou zimu začalo sněžit až 20. ledna. A nyní to už od 10. listopadu opět vypadá na přebohatou sněhovou nadílku. "To je mimořádný výkyv," varuje Tolasz.
