Ani po letech nechtěl Havel podrobnosti, které ho vedly k odepření vyznamenání, příliš rozebírat. "To, že se v záležitosti kolem pana Zilka jednalo o určité druhy spolupráce s tajnými zpravodajskými službami, je snad očividné. Víc bych k tomu nechtěl říkat," konstatoval Havel.
Zdůraznil, že u zmínky o tajných službách vědomě použil množné číslo. Vedle spolupráce s komunistickou tajnou policií se také spekuluje o Zilkově práci pro americkou CIA.- čtěte Helmut Zilk mohl pracovat pro StB i pro CIA, naznačuje svazek
prohlédněte si ukázky ze svazkuRedakce iDNES.cz získala z Archivu bezpečnostních složek kopie svazků, které vedla v druhé polovině šedesátých let komunistická špionáž na Helmuta Zilka. |
Někdejší uznávaný novinář a pozdější ministr školství a předseda Rakousko-české společnosti za svého života obvinění ze špionáže popíral. Informace o tom, že byl v šedesátých letech placeným udavačem StB, poprvé zveřejnil v roce 1998 německý list Süddeutsche Zeitung.
Letos aféru znovu rozvířila rakouská média novými podrobnostmi. Uvádělo se například, že Zilk nebyl agentem, ale "diskusním partnerem", který československé rozvědce vědomě předával informace o rakouském vnitropolitickém dění. Za své zprávy prý dostal až 70 tisíc šilinků, což dnes odpovídá zhruba 800 tisícům korunám, a věcné dary.
Havla nezajímá, kdo na něj donášel
Většina spisů, které mohly ukazovat na Zilkovu temnou minulost, však byla zničena na přelomu 60. a 70. let. To vedlo rakouský tisk k domněnce, že rakouská policie o jeho kontaktech věděla a snažila se je za každou cenu utajit.
I o bývalého disidenta Havla se v minulosti dlouhá léta zajímali udavači a tajné služby. Rakouskému deníku nicméně řekl, že nikdy nepátral po tom, kdo ho špicloval.
"Krátce po revoluci mi dali seznam mých nejbližších přátel, kteří na mě systematicky donášeli. Ale já jsem ten seznam nejen ztratil, ale dokonce zapomněl, kdo na něm byl," prohlásil pro Der Standard.
