Prezident Václav Havel trvá na tom, aby vídeňský starosta Helmut Zilk přijel do Prahy, i když zřejmě neuvidí spis, který o něm vedla StB. Zilk je zahraniční občan a zákon neumožňuje, aby cizí státní příslušníci nahlédli do svazků StB. Řešení zatím nevidí ani ministr vnitra Václav Grulich, který dnes Havlovi přinesl jen průběžnou zprávu o šetření Zilkových materiálů.
"Podal jsem panu prezidentovi průběžnou zprávu o výsledku šetření v listinném materiálu, který se týká pana Helmuta Zilka. Definitivní zpráva bude řádově za 14 dnů," řekl dnes po setkání s prezidentem Grulich. Ovšem ani komise, která spis prošetřuje, nesdělí za dva týdny prezidentovi, zda Zilk byl, či nebyl agentem či spolupracovníkem komunistické Státní bezpečnosti.
"Komise panu prezidentovi může zpřehlednit, co materiál obsahoval, z jaké doby pochází, kdo ho sestavil, jaké skutečnosti se tam vyskytují," popsal ministr vnitra. Zda Zilkova minulost je spojena s StB, může rozhodnout až soud. Grulich však neví, zda celá kauza skutečně před soudem skončí.
Rakouský týdeník News v posledním vydání uvedl, že poprvé Havel informoval Klestila o obviněních vůči Zilkovi 24.října v severoněmeckém Münsteru, kde se sešla řada evropských státníků u příležitosti 350.výročí uzavření Vestfálského míru. Už tam se prý Klestil domáhal důkazů o Zilkově vině, avšak tehdy je podle magazínu Havlův tajemník Ivan Medek rakouskému prezidentovi neposkytl.
Odezvy Zilkova případu
V České republice má Ziilkův případ velkou odezvu. Senátor a bývalý ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Václav Benda prezidentovi Václavu Havlovi potvrdil, že Helmut Zilk spolupracoval s StB. Na základě Bendových informací v pondělí (26. října) Havel požádal příslušné orgány o odtajnění spisu bývalého vídeňského starosty Helmuta Zilka.
Benda podle prezidentova mluvčího Ladislava Špačka Havlovi oznámil, že Zilk byl v padesátých letech nejprve spolupracovníkem a později agentem StB a pobíral za to peníze. Vídeňský zpravodaj ČTK s odovláním na zdroje české menšiny v Rakousku napsal, že Helmut Zilk údajně předával československé tajné policii filmové materiály či šoty natočené pro ORF, na kterých byly reportáže o činnosti aktivistů pražského jara. Po vyhodnocení těchto materiálů prý StB přistupovala k zatýkání. "Ještě v roce 1968 byla pozatýkána řada lidí na základě rozboru filmových šotů, které dal Zilk k dispozici StB," řekl uvedený zdroj s tím, že šlo o činnost odpůrců totality při jejich cestách do Vídně. "Lze mluvit o několika desítkách nepřímých udání," zdůraznil zdroj, jehož tvrzení zatím nebylo možno ověřit z jiných pramenů.
Zilk obvinění odmítá
Václav Havel se rozhodl neudělit významné státní vyznamenání bývalému vídeňskému starostovi Helmutu Zilkovi kvůli podezření, že v 50. a 60. letech spolupracoval vědomě s československou tajnou službou.
"Nejsem si vědom žádné viny, na tom trvám," zdůraznil Zilk. "Podepisoval jsem v oněch dobách spousty dokumentů, ale nikdy bych vědomě nepodepsal spolupráci s StB ani nic podobného v tomto směru, to rozhodně a jednoznačně vylučuji. Takový podpis lze snadno zneužít," řekl Zilk telefonicky ČTK ze Švýcarska.
"Co k tomu ještě mohu říci? Dokumenty, jak víte, se dají vyrobit, to přece není nic nového," řekl s tím, že musel podepisovat spoustu žádostí o vízum, objednávek a podobně. "Takového podpisu se někdo mohl zmocnit" a použít pro manipulaci proti němu.
Politici Havla kritizovali
Podle předsedy Poslanecké sněmovny a ODS Václava Klause může prezidentovo rozhodnutí zhoršit česko-rakouské vztahy. Postup prezidenta označil Klaus v nedělním rozhovoru pro Český rozhlas za skandální.
"Za předpokladu, že chci někomu dát státní vyznamenání, a pak ho postavím do takovéhle nepříjemné, trapné životní situace - to je věc, která se nesmí stát. Mám strach, že tím česko-rakouské vztahy budou na nemalou dobu dost poškozeny," řekl Klaus.
Obavy z následků prezidentova rozhodnutí mají i ministr bez portfeje Jaroslav Bašta (ČSSD) a čelní představitel Unie svobody Vladimír Mlynář, kteří Havlovo rozhodnutí označili shodně za neobvyklé.
Bývalý rakouský novinář a později starosta Vídně se cítí obviněními, které přinesl německý list Süddeutsche Zeitung, hluboce dotčen a podle nedělního rakouského deníku Kurier bude od českého prezidenta požadovat důkazy.
Pondělní vydání německého listu Süddeutsche Zeitung uvádí, že Zilk pracoval pro českou tajnou službu v letech 1953 až 1969 a mimo jiné od ní dostal 66.000 tisíc šilinků.
List uvádí s odvoláním na vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Ivana Medka, že důkazy o Zilkově špionážní činnosti pocházejí z absolutně spolehlivého zdroje a dodává, že jde zřejmě o stejný zdroj, který informoval Süddeutsche Zeitung. Naznačuje zároveň, že tímto zdrojem je tajný archiv bývalé StB.
Na otázku, proč se informace o údajné spolupráci mezi Zilkem a StB dostaly na veřejnost, si německý list odpovídá tím, že zřejmě mělo být v poslední chvíli zabráněno blamování prezidenta. Populární česká televizní stanice, která je známa hlubokým odporem k prezidentovi, totiž o věci dostala také informaci a chystala se Havla po udělení vyznamenání kompromitovat.
Ministři v případu Zilk porušují zákon
Aféra kolem bývalého vídeňského starosty Helmuta Zilka dostala ve čtvrtek (29. října) nový rozměr: ministři rozhodli, že vytvoří speciální meziresortní komisi, která prostuduje Zilkův spis vedený bývalou StB. Už skutečnost, že včera do spisu nahlédli minimálně dva členové vlády - ministr vnitra a ministr zahraničí, označují právníci za porušení zákona.
Ve spise jsou informace osobního charakteru a bez souhlasu dotčené osoby nikdo nesmí s tímto materiálem disponovat," reagoval Vojtěch Šimíček z Ústavního soudu na informace, že vláda v úterý určila ministry, kteří mají dokumenty StB prostudovat.
Ministr zahraničí Jan Kavan ve čtvrtek nepřímo potvrdil, že spis již viděl. "Mě ten spis nepřesvědčil ani tím, ani oním směrem. Je to typ listinného materiálu, o němž jako laik mohu říct pouze, že jej lze interpretovat oběma možnými způsoby," řekl reportérovi MF DNES Kavan.
Kriticky se k postupu ministrů vyjárřil bývalý ministr vnitra Cyril Svoboda. "Za prvé se s tím nemůže nakládat volně, protože zde existuje zákon na ochranu osobních údajů. Za druhé, i kdyby nad spisem seděla celá vláda, nevyřeší nic. Jakmile začnou politici číst něčí svazky, je to neblahé," míní Svoboda.
Ani jeden z pověřených ministrů se včera k nařčení, že porušili zákon tím, že začali studovat Zilkův spis, nevyjádřil.
Benda má pochybnosti o dalších vyznamenaných
Senátor a bývalý šéf Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Václav Benda uvedl, že již v září informoval prezidenta Václava Havla o svých pochybnostech, týkajících se bezúhonnosti některých kandidátů na vyznamenání, udělených prezidentem 28. října. Krátce před udělením řádů list Süddeutsche Zeitung zveřejnil informace, podle kterých jeden z kandidátů - Helmut Zilk - spolupracoval s StB, což Benda vzápětí potvrdil. Během tohoto víkendu pak Benda dokonce prohlásil, že mezi vyznamenanými osobnostmi jsou zřejmě i další lidé podezřelí ze spolupráce s StB.
Podle televizní stanice Nova jsou mezi prezidentem Havlem vyznamenanými muži a ženami dva až tři spolupracovníci Státní bezpečnosti. Podezřelý je údajně i čtyřnásobný olympijský vítěz Emil Zátopek, uvedla v neděli Nova. Televizní stanice připomněla, že maratónský běžec Zátopek byl členem komunistické strany a důstojníkem z povolání.
