"Pan prezident se omluvil za ten díl viny, který nese jeho kancelář. Domnívá se, že bylo možné uvažovat o jiných variantách postupu, ale těžko říci, která z variant by byla skutečně efektivní a při které bychom se vyhnuli důsledkům, ke kterým stejně došlo," řekl Špaček. Přesto prezident Zilkovi v dohledné době Řád bílého lva na hruď nepřipne. "Proces udělování vyznamenání je zdlouhavý, v tuto chvíli o tom neuvažujeme," uvedl Špaček.
Sám Zilk byl po setkání s prezidentem skoupý na slovo. Uvedl pouze, že více sdělí na čtvrteční tiskové konferenci. "Teď bych se rád omezil na jedinou větu: Jsem velice šťastný. Bylo to přátelské a srdečné setkání. Ani jsem si něco takového neuměl představit," sdělil Zilk.
To, že celou záležitost pokládá za skončenou, přitom rakouský politik oznámil ještě před schůzkou s prezidentem Havlem - po odpoledním přijetí u předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause.
"Nemohu víc požadovat, když mi velvyslanec nějaké země vysloví politování. Nevím, jak by se politování dalo ještě jinak interpretovat než jako omluva," odvolal se Zilk na páteční prohlášení českého velvyslance ve Vídni Jiřího Gruši. "S tím už mohu žít," dodal.
Václav Klaus po schůzce s Zilkem prohlásil, že setkáním chtěl bývalému vídeňskému starostovi, jehož nazval svým přítelem, vyjádřit podporu. Klaus zároveň naznačil, že by se měl prezident Václav Havel Zilkovi omluvit za to, že mu odmítl udělit státní vyznamenání. "Doufám, že při večerním setkání s prezidentem republiky uslyší pan Zilk jasnější a zřetelnější slova, protože parlament se celé této akce naprosto nezúčastnil," distancoval se od skandálu šéf sněmovny a dodal: "Bojím se ale, že aféra nebude mít pro pana Zilka nikdy konec."
Pokud kauza rakouského politika neskončí u soudu, pochybnosti o jeho minulosti budou přetrvávat. Bývalý ředitel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Václav Benda totiž nadále trvá na tom, že Zilk byl vědomým, placeným spolupracovníkem StB. Pouze soud by mohl definitivně rozhodnout, na čí straně je pravda.
Helmut Zilk ovšem veškerá doporučení, aby se obrátil se svým případem na soud, zatím odmítá. "Soudní dohry v politice mají na sobě vždycky něco pochybného," prohlásil včera bývalý vídeňský starosta.
Benda je ovšem přesvědčen, že Zilkova neochota žádat spravedlnost u soudu má jiné důvody: "Silně pochybuji, že by mě pan Zilk žaloval. U soudu by musely být předloženy důkazy a myslím, že se toho velmi obává."
Předchozí vývoj
Havel měl již před úterní schůzkou v ruce výsledky šetření komise, která se zabývala Zilkovým spisem StB. Ty údajně konstatují, že obvinění bývalého vídeňského starosty ze spolupráce s československou tajnou službou je nepodložené. Komise přitom nemohla dát přesvědčivé důkazy o tom, zda Zilk byl, či nebyl spolupracovníkem StB.
Zilka obvinil i rakouský tisk
Podle rakouského týdeníku Format se Helmut Zilk stýkal s agenty StB v daleko větší míře než se dosud předpokládalo; mluvčí českého ministerstva vnitra Jan Decker však existenci dalšího spisu, na který se Format odvolává, popřel.
Nejnovější informace rakouského týdeníku také nezměnily nic na rozhodnutí prezidenta přijmout Zilka v soukromé rezidenci.
V předvečer úterního setkání Helmuta Zilka s prezidentem Václavem Havlem zveřejnil rakouský týdeník Format informace, podle kterých se bývalý vídeňský starosta stýkal s agenty StB v daleko větší míře, než se dosud předpokládalo.
Z dokumentu, na který se Format odvolává, údajně vyplývá, že se Zilk od konce roku 1962 do poloviny roku 1968 setkal více než osmdesátkrát s československými agenty. Během schůzek měl bez zábran sdělovat své poznatky o rakouské politické scéně, o československých emigrantech a o poměrech v rakouské televizi. "Zilk se cítil zjevně polichocen, že jeho mínění českou stranu tolik zajímá a sypal to ze sebe doslova jako vodopád," cituje časopis hodnocení nejmenovaného důstojníka české zpravodajské služby. Zilk však podle zdroje Formatu nebyl špionem: "O svých nadřízených a emigrantech nikdy neprozradil nic, co by těmto osobám mohlo uškodit."
Své informace rakouský týdeník údajně čerpá z rozsáhlého spisu Státní bezpečnosti, který však není totožný se svazkem, z něhož vycházela komise ministra vnitra.
Mluvčí ministerstva vnitra Jan Decker tvrzení Formatu o existenci dalšího spisu popřel: "Není to pravda. Komise dostala veškeré dostupné informace z archívů ministerstva vnitra. Na jejich základě ministr Václav Grulich konstatoval, že kdyby byl spis předán soudu, zřejmě by ani ten nemohl rozhodnout o Zilkově vině."
Sám Zilk informace, které se objevily ve Formatu, nebere příliš vážně. "Vycházím z toho, že si vládní komise velmi přesně rozmyslela, jakou hodnotu ty papíry mají - a sice žádnou. Jinak by nedospěla k tomuto závěru. Myslím, že řada malých agentů sepisovala své zprávičky, aby si vydělali. Jsem si jist, že většina mých údajných výroků jsou výmysly těchto pánů," řekl Zilk, který si závěr vyšetřování Grulichovy komise vyložil jako očištění své osoby. A to i přesto, že komise nedala ani nemohla dát definitivní odpověď na to, zda Helmut Zilk vědomě spolupracoval s StB. "To může rozhodnout jedině nezávislý soud," uvedl Decker.
Ani nejnovější informace rakouského týdeníku nic nezměnily na rozhodnutí prezidenta přijmout Zilka ve své soukromé rezidenci. Audience má být pro rakouského politika ve výslužbě satisfakcí za ostudu, kterou utrpěl v souvislosti s rozhodnutím prezidenta Havla neudělit mu státní vyznamenání právě kvůli podezření ze spolupráce s komunistickou státní bezpečností.
Německý list Bild na toto téma napsal: "Jak je asi Zilkovi? Bezúhonný a vážený muž, který byl ze dne na den pošpiněn a předem odsouzen. Muž, kterému dopisová bomba zmrzačila ruku. V posledních měsících byla lehkomyslně zraněna i jeho duše. Že ho teď Václav Havel pozval do Prahy, je jen slabá útěcha."
Zatímco Václav Havel Zilkovi původně slíbil, že bude moci v Praze "do svého svazku nahlédnout", Češi svůj názor rychle změnili, když se dozvěděli, že 518stránkový spis obsahuje mnohé trapnosti, jak mezistátní, tak mezilidské, napsal v komentáři rakouský týdeník Format.
Přikročilo se tedy k českému řešení: Ministr vnitra Václav Grulich, patřící k Havlově frakci, ustavil komisi pro vyhodnocení svazku. Ta prohlédla spis ležící na ministerstvu vnitra a dospěla k (správnému) závěru, že Zilk nikdy vědomě a placeně nepůsobil jako špión, nýbrž byl využíván jako kontaktní osoba.
Komise tento poznatek shrnula do hubené desetistránkové zprávy - aniž se pouštěla do detailů - kterou ministr Grulich ve čtvrtek předal prezidentu Havlovi. Jelikož byl jejich rozhovor důvěrný, musel prostor opustit dokonce i Havlův mluvčí Ladislav Špaček, napsal Format.
Dodal, že česká vláda je pevně rozhodnuta žádnou podrobnost z Zilkova spisu nezveřejnit. Podle mluvčího ministerstva vnitra Samuela Truschky "je zpráva tajná a Zilk ji nedostane". Havlův mluvčí Špaček to doplnil slovy, že "Havel nebude s Zilkem mluvit ani o obsahu zprávy, ani o svazku; vyjádří jen politování nad událostmi posledních týdnů".
Deník Süddeutsche Zeitung, který jako první o aféře informoval, v sobotu bez bližších komentářů poukazuje především na to, že ani při své očekávané návštěvě v Praze nebude Zilk moci vzhledem k platným zákonům nahlédnout do aktů, na jejichž základě byl obviněn. Cituje však Zilka, který říká, že mu stačí oficiální stanovisko českého velvyslance. "Protože když ten prohlásil, že nebylo nalezeno nic prokazatelného, tak to znamená, že příslušné dokumenty jsou na vyhození," cituje list Zilka.
Obrat nastal v pátek (4. prosince)
V celém případu nastal obrat v pátek, kdy český velvyslanec v Rakousku Jiří Gruša poté, co Zilka seznámil se závěry komise českého ministerstva vnitra, označil Zilkovo obvinění za nepodložené a nepotvrzené. "Komise, vytvořená k přešetření složky vedené o Zilkovi Státní bezpečností, došla k závěru, že materiály nemají žádnou relevanci," řekl Gruša. "Česká strana tímto vyjadřuje své politování nad nepodloženým a nepotvrzeným obviněním," citoval z dopisu velvyslanec.
Úkolem komise MV bylo připravit pro prezidenta zprávu o materiálech, které se v archívu nacházejí, vytvořit právní názor, jakým způsobem pana Zilka s obsahem materiálů seznámit. Je věcí prezidenta, jak s nimi naloží.
"Ministerstvo vnitra nemůže rozhodnout, zda pan Zilk byl nebo nebyl agentem StB. To může jedině soud," uvedl k tomu Samuel Truschka, z. tiskového odboru ministerstva vnitra.
"Soud může rozhodnout, zda jsou potvrzené a doložené a já můžu tvrdit jenom to, že ty informace, které vedly k neudělení vyznamenání, se ukázaly jako nepotvrzené a nepodložené," prohlásil Jiří Gruša. Na otázku, zda si myslí, že by Helmut Zilk měl dostat vyznamenání, které mu nebylo uděleno, velvyslanec odpověděl: "To se musíte zeptat na Hradě."
