Evropská unie urychleně připravuje zákony, které mají radikálně omezit příliv vyznavačů Alláha a jeho proroka Mohameda. Policie a tajné služby se už nebojí tolik východoevropských mafií, svůj hledáček teď zaměřují na domácí mešity.
Zřejmě se to neděje bezdůvodně. V nizozemských, francouzských, německých a britských mešitách káží ímámové, z nichž se mnozí do funkce dosadili sami a jsou placeni z vládních rozpočtů islámských zemí.
Co vlastně hlásají? To nikdo pořádně neví. Je však známo, že mladí potomci imigrantů z jejich kázání odcházejí jakoby "galvanizovaní". Snad se všichni nechtějí hned stát pěšáky ve svaté válce proti bezvěrcům, ale jejich víra v západní demokracii se také neposiluje.
Podle odhadů se v 50 z 1500 francouzských mešit propaguje nějaká z forem radikálního islámu.
Většina z členů nedávno zřízeného Výboru pro muslimskou víru má blízko k Muslimskému bratrstvu, hnutí, jehož duchovní vůdce Jusúf Karadáví z Kataru mimo jiné hlásá, že povinností muslima je unášet a vraždit Američany v Iráku.
Jak to celé ovlivňuje život obyčejného muslima v Evropě? Hrozí původním Evropanům z jeho strany nějaké nebezpečí?
A v televizi pořád utrpení..
Obyčejný muslim (říkejme mu O.M.) nežije zrovna jednoduchý život. Na úvod by se slušelo říci, že on i jeho příbuzní jsou ve své většině ctnostní lidé a poslušní občané. To nic nemění na tom, že se v nové vlasti necítí moc doma.
Rodiče O.M. přišli do Evropy z Alžírska, Turecka či Pákistánu v 60. letech s úmyslem vydělat nějaké peníze a pak se zase vrátit domů za rodinou. Když o pár let později začalo být jasné, že k tomu nikdy nedojde, snažili se alespoň co nejvíc splynout s okolím.
Otce a matku O.M. by ani ve snu nenapadlo, že zakládají nějakou "pátou kolonu", která má přenést islámskou revoluci do Evropy - jak jim dnes předhazují kritici. Podle dávných zákonů o přistěhovalectví začali s první fází asimilace - učili se jazyk, převzali pracovní zvyklosti nové země, pokoušeli se včlenit do společenského života. Jenže právě tohle se jim nikdy nepodařilo.
OM se sice naučil obstojně anglicky (francouzsky, německy), avšak od svého okolí se pořád dost odlišoval - jedl jiná jídla, slavil jiné svátky, nosil i trochu jiné oblečení. Následkem toho nechodil po škole do místních klubů, ale trávil čas v uzavřeném ghettu.
Jeho sestra na tom byla ještě hůř. Brzy se vdala a podle islámských zvyků trávila většinu času doma. Aby si ukrátila nudu, sledovala většinu času televizi. Díky satelitnímu vysílání to byly především arabské stanice - přinášely takřka neustále zpravodajství o neutěšené situaci na Blízkém východě, o pronásledování muslimů v Bosně a Čečensku, o arabských porážkách.
O.M. získal pocit, že muslimové jsou obětí perzekuce na celém světě. Občas svůj hněv nedokázal zadržet. To když byl bez zaměstnání, uzavřen v pokoji se šesti bratry, se zákazem od rodičů chodit do restaurace či za děvčaty a nedaleko zrovna demonstrovala tisícovka neonacistů - tenkrát vycházel do ulic a rozbil pár výkladů.
Islám je opět v módě
Na počátku 21. století se stále častěji opakuje zajímavý úkaz - potomci přistěhovalců, kteří byli sami ve víře velmi vlažní, se krátce po dosažení dospělosti stávají horlivými muslimy.
Navenek se chovají jako běžní západní konzumenti, avšak jejich "poevropštění" končí za pokladnou supermarketu. Když byly uzákoněny povinné jazykové kurzy, mnoho muslimů v Nizozemsku utrpělo šok po zjištění, že v jejich zemi jsou legální sňatky homosexuálů a eutanázie.
Potom přišel Pim Fortuyn a jeho rétorika o islámu jakožto zaostalém náboženství, což mu málem vyneslo volební vítězství.
Islám se tak stal prostředkem "sebevyjádření", berličkou k získání identity. A v islámu spočívá síla imigrantů. Nejlepší důkaz poskytl francouzský ministr financí Nicolas Sarkozy: "Ať se mi to líbí, nebo ne, islám je dnes druhé nejrozšířenější náboženství ve Francii."
O evropských muslimech ještě uslyšíme - mají až třikrát vyšší porodnost než zbytek Evropy. Britský zpěvák Cat Stevens to pochopil už v roce 1978, kdy si nechal podruhé v životě změnit jméno. Od té doby se nechává oslovovat jen jako "Yusuf Islam".
Nedávno dokonce kvůli němu americké bezpečnostní úřady musely změnily trasu letu z Londýna do Washingtonu. Je totiž na seznamu osob, které mají do USA zakázaný vstup. - více zde
