Děti, které hlava státu přijme za své, čeká v Argentině zlatá medaile a štědrá finanční podpora. Stát jim až do 21. narozenin platí studijní výlohy.
Židovská tisková agentura píše, že manželé Shlomo a Nehama Tawilovi o ochrannou ruku pro svého sedmého syna žádali už v roce 1993. Kancelář hlavy státu však tehdy odmítla, protože zákon z roku 1920 se týkal pouze dětí z katolických rodin. Změnil to až prezidentský dekret z roku 2009, který hlavě státu umožnil přijmout za kmotřence i děti jiného vyznání.
Y a Iair, que hiciera el rezo. Un momento muy especial. Después me dijeron que tenía que apagarlas y pedir un deseo… pic.twitter.com/31ThMLjULn
Právě pět let staré rozhodnutí posloužilo Yairu Tawilovi jako hlavní argument, s nímž se přihlásil o schůzku s Christinou Fernándezovou. Spolu s rodiči a třemi bratry jej prezidentka 23. prosince skutečně přijala a stala se Tawilovou kmotrou. Přestože je sama katoličkou, nechala ve své kanceláři zapálit chanukiji - židovský devítiramenný svícen.
Zákon se původně vztahoval pouze na malé křesťany, kteří se narodili jako sedmí synové v řadě. Sérii nesmělo přerušit narození žádné dcery, píše britský list The Independent. Jinak nárok na podporu zanikal.
Nad Yairem však podle argentinského folklóru visela kletba, podle které se sedmý syn rodičů stane tzv. lobizónem, místní obdobou vlkodlaka. Britský zpravodajský web The Guardian nicméně upozorňuje, že kvůli tomu se Kirchnerová symbolickou kmotrou mladíka nestala.
„Mýtus o Lobizónovi nemá naprosto žádnou spojitost s tradicí, která sahá sto let zpátky a podle které každý sedmý syn (nebo sedmá dcera) narozený v Argentině se může stát kmotřencem prezidenta,“ řekl webu historik Daniel Balmaceda.
