Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Židé se tajně modlí na Chrámové hoře, navzdory zákazu i muslimům

  17:39aktualizováno  17:39
Šeptání modlitby do mobilního telefonu nebo pohození mince na zem, aby se při jejím zvedání mohli nenápadně poklonit. Takové triky využívají židé, když se chtějí pomodlit na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Tu však mají pod kontrolou muslimové a žádné jiné vyznání tam nestrpí.

Palestinský muslim se chystá k modlitbě u Skalnído dómu na Chrámové hoře. | foto: Reuters

Mešita al-Aksá, Skalní dóm, ale i pozůstatky nejposvátnějšího židovského chrámu, který v roce 70 zničili římští legionáři. Chrámová hora v jeruzalémském Starém městě byla odjakživa jedním z nejvýznamnějších náboženských center světa. Podle muslimů ji co do důležitosti patří třetí příčka, z pohledu židů dokonce žádné významnější místo není. Vyznavači judaismu však posledních několik století na Chrámovou horu nesmějí.

Zeď nářků a Skalní dóm v Jeruzalémě

Zeď nářků a Skalní dóm v Jeruzalémě

Mnozí rabíni totiž hlásají, že židé by se měli od místa, kde stával původní chrám, držet dál. Jednak bylo rituálně znečištěno, hlavně by se však mohlo stát, že někdo nedopatřením šlápne na místo, kde nemá co dělat. Chrám měl totiž několik nádvoří a také svatyně, kam noha obyčejného smrtelníka nesměla vkročit.

Další vysocí představitelé judaismu sice vstup na Chrámovou horu povolují, přidávají ovšem různé specifické podmínky. Podle některých by se na posvátná místa nemělo chodit v kožených botách, další zakazují vstup ženám během menstruace. Názory se v tomto ohledu zkrátka liší a nedá se říci, že by některé nařízení platilo univerzálně pro všechny židy. Jedno takové ovšem existuje, vymysleli jej vyznavači islámu.

Dívají se na nás jako na vrahy, stěžují si židé

"Toto místo patří muslimům a nikdo jiný nemá právo se tady modlit," shrnul v deníku The Washington Post Azam al-Chatíb, šéf muslimské organizace Wakf, která Chrámovou horu spravuje. Poukazuje na to, že zatímco židovský chrám už v Jeruzalémě téměř dva tisíce let není, významná mešita al-Aksá, která na jeho místě vyrostla, stojí dodnes.

Jordánci s modlením židů nesouhlasí

Izraelský parlament se nedávno snažil prosadit, aby se Chrámová hora mezi vyznavače jednotlivých náboženství rozdělila. Skromnější listopadový návrh počítal alespoň s vyhrazením místa, kde by byly židovské modlitby povolené.

Podle listu The Times of Israel však všechny tyto návrhy narážejí na odpor jordánských úřadů. Ty jednak nejsou židům příliš nakloněné, kromě toho se rovněž obávají násilných střetů. Spory o Chrámovou horu už v minulosti vedly k několika krveprolitím.

Jordánská vláda spravovala Chrámovou horu do roku 1967, kdy proběhla takzvaná šestidenní válka. Od té doby si Staré město včetně posvátného území nárokuje Izrael a kontrolu nad Chrámovou horou předal muslimské organizaci Wakf.

"Pokud se někdo pokusí převzít kontrolu nad mešitou, bude to jeho konec. Vlna vzteku a hněvu nezasáhne jen Západní břeh Jordánu, ale celý islámský svět. A jen Bůh ví, k čemu to povede," pohrozil al-Chatíb.

Židy dnes z Chrámové hory nikdo přímo nevyhání, Skalní dóm a přilehlé stavby si mohou prohlédnout stejně tak jako tisíce turistů. Nikdo jiný než muslimové se však na posvátném území nesmí modlit.

Každý, kdo u ochranky při vstupu do areálu vyvolá podezření, že by se mohl pokusit o židovskou modlitbu, se musí podrobit přísné bezpečnostní prohlídce. "Je to velmi nepříjemné, dívají se na nás jako na sériové vrahy," vylíčil novinářům své pocity David Nashbaum, který na Chrámovou horu přišel se svými šesti dětmi.

Zeď nářků nestačí. Byla to jen vnější hradba, židé chtějí dovnitř

V rámci prohlídky je také židovský návštěvník upozorněn, ať se ani nepokouší modlit, zpívat nebo se klanět. Otrlejší vyznavači judaismu se proto svou modlitbu snaží zamaskovat. Její verše mají skryté mezi řádky turistického průvodce, odříkávají je do mobilního telefonu a když se potřebují poklonit, nenápadně upustí na zem minci a předstírají, že ji chtějí zvednout. To vše za důsledného dozoru ochranky, která všechny "nepřístojnosti" bedlivě sleduje.

Někteří židovští aktivisté tvrdí, že náboženská tradice židům nařizuje modlit se právě na Chrámové hoře. Zeď nářků, která dnes vyznavačům judaismu slouží jako nejvýznamnější poutní místo, podle nich nestačí. Jde totiž o pouhý pozůstatek vnější hradby, židé se však chtějí modlit přímo na místě bývalého chrámu.

Každý týden se proto stovky aktivistů vydávají po chatrné dřevěné lávce, kterou si u Zdi nářků postavili, přímo na posvátné území. Jejich potyčky s místní ochrankou pak připomíná hru na kočku a na myš. "Tohle místo je srdce židovství. Není to jen o náboženství, je to zkrátka o bytí člověkem," vysvětluje v listu The Times židovka Sarah Gluckmanová, proč mají podobné akce podle ní smysl.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.