Používání různých kalendářů v rozličných světových společenstvích způsobuje odlišné číslování letopočtů. Zatímco křesťanský svět zanedlouho přivítá "magický" rok 2000 a
Židovské svátky na nový rok |
Tašlich |
Šofar |
Pro Židy v Izraeli i v diaspoře je začátek nového roku (Roš hašana) pohyblivý a spadá na první den měsíce tišri, tedy mezi 6. zářím a 5. říjnem gregoriánského kalendáře. Zajímavostí je, že Židé slaví nový rok až v sedmém měsíci v roce (tišri), zatímco prvním měsícem ve státním náboženském kalendáři je nisan - "začátek měsíců", kdy došlo k biblickému exodu.
Židovský kalendář, který si vzal za svůj počátek mytické stvoření světa v roce 3761 před Kristem, je lunisolární: měsíce se počítají podle měsíčního cyklu, roky podle slunečního. Kalendář byl definitivně upraven v polovině čtvrtého století. Rok se dělí na 12 měsíců a 354 dní, a proto se na doplnění solárního roku (356,25 dní) sedmkrát za 19 let přidává jeden měsíc. Každý měsíc židovského kalendáře začíná o novoluní (Roš chodeš).
Dvoudenní svátek Roš hašana (doslovně hlava roku) se nazývá též Dnem troubení, Dnem vzpomínek či Dnem soudu, což vše je spojeno s představou Božího soudu nad smrtelníky, jehož rozsudek určí jejich úděl v dalším roce. Spravedliví jsou zapsáni do Knihy života, zlí do Knihy smrti a verdikt nad ostatními je odložen o deset dní na Den smíření (Jom kipur).
Slavnostní ráz Roš hašana zvyšují bílé oděvy některých účastníků liturgie, bílý závěs nad svatostánkem a bílý pláštík na tóru. Typickými znaky svátku je několikeré troubení na šofar (beraní roh) a obřad tašlich, při němž Židé vyznávají své hříchy na břehu moře, řeky či rybníka, a za odříkávání formule odhazují přestupky do vodních hlubin. Chléb, nad kterým se pronáší požehnání, se nesolí, ale namáčí do medu na znamení víry v lepší (sladší) nový rok. Z jídla je doporučen kulatý chléb, rybí hlavy a mrkev, zatímco zapovězeny jsou ořechy.
Ve většině zemí světa se ale používá gregoriánský kalendář s letošní číslicí 1999, který se datuje od údajného narození Krista. Křesťanský svět ale nejprve přijal kalendář juliánský, což je starý římský kalendář reformovaný v roce 46 před Kristem Juliem Caesarem. Týden se sedmi dny byl zaveden ve čtvrtém století. V roce 1582 provedl papež Řehoř XIII. reformu a zavedl kalendář gregoriánský s Novým rokem 1. ledna. Juliánský kalendář, podle kterého připadá Nový rok na 14. ledna, ale stále používá pravoslavná a řeckokatolická církev.
Islámský letopočet pojímá za svůj počátek odchod proroka Muhammada z Mekky do Medíny 16. července 622 (tzv.hidžru) a letos 16. dubna začal rok 1420 AH (anno hidžra). Hurra muharram, neboli první den prvního islámského kalendářního měsíce, se počítá podle lunárního systému, a tak datum konce jednoho a počátku dalšího roku není přesně stanoveno a může se posouvat v průběhu všech 12 měsíců, významnější je ale začátek postního měsíce ramadánu. Rok má 354 dní (přestupný 355). Hlavní úpravu islámského kalendáře provedl v 11. století perský učenec a básník Omar Chajjám.
V perském solárním kalendáři připadá nový rok (Nourúz) na 21. března a slaví se v Afghánistánu, Íránu, Tádžikistánu a mezi kurdským etnikem. V Číně a v některých dalších východoasijských zemích začíná nový lunární rok koncem ledna nebo v únoru, přičemž čínský kalendář s šedesátiletým cyklem vznikl již ve druhém tisíciletí před Kristem. Nový rok naopak neslaví kupříkladu původní obyvatelé Austrálie, protože nikdy kalendář nepotřebovali.
Z již nepoužívaných kalendářů se lze zmínit o nejstarším známém egyptském ze čtvrtého tisíciletí před Kristem, který měl tři roční doby (záplava, zima, žně); o tisíciletí mladší starobabylónský; starořecký, který začínal od první olympiády v roce 776 před Kristem; či mayský kalendář, jenž pravděpodobně vznikl na začátku křesťanského letopočtu.
Kuriozitou zůstává republikánský kalendář "let svobody" ve Francii. Ten měl za počátek vznik Francouzské republiky v roce 1792 a rok začínal podzimní rovnodenností. Týden měl devět pracovních dní a den odpočinku a názvy měsíců byly odvozeny od přírodních jevů (například thermidor - měsíc parna, brumaire - měsíc mlh). Používal se do roku 1805, kdy jej Napoleon zrušil. Krátce platil i v době Pařížské komuny v roce 1871.
Starý židovský kalendář. |
Tašlich - dávný zvyk chodit na roš hašana po odpolední modlitbě k řece nebo k moři, třikrát zatřepat prázdnými kapsami a následně odříkat i další modlitby. |