Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Židé se zlobí na papeže, který chce svatořečit Pia XII.

  9:50aktualizováno  10:35
Sobotní rozhodnutí papeže Benedikta XVI. posunout blíže ke svatořečení Pia XII., který byl hlavou katolické církve za druhé světové války, rozhořčilo německou židovskou obec. Ta jej označila za přepisování historie, píše agentura AFP. Pius XII. je kritizován především za mlčení v době nacistického vyhlazování Židů.

Papež Pius XII. | foto: archiv J. JandourkaKavárna

"Cítím zároveň smutek i rozhořčení z toho, že se katolická církev pokouší přepisovat historii," uvedl generální tajemník Ústřední rady Židů v Německu Stephan Kramer.

"Jde o jasné překroucení historických faktů týkajících se nacistického Německa. Benedikt XVI. se rozhodl přepsat historii, aniž by předtím připustil vážnější vědeckou diskuzi. A to mne přivádí k nepříčetnosti," dodal Kramer.

Nedobytné archivy

"Nemůžeme se nijak vměšovat do vnitřních rozhodnutí církve," uvedli ve společném prohlášení římský velký rabín Riccardo Di Segni, prezident Svazu italských židovských obcí Renzo Gattegna a předseda židovské obce v Římě Riccardo Pacifici. "Jestliže však toto rozhodnutí znamená definitivní a jednostranný soud historické role Pia XII., pak znovu zdůrazňujeme, že náš pohled je kritický," prohlásili.

"Komise, která sdružuje historiky z židovské obce a z Vatikánu, stále čeká na to, aby mohla prostudovat vatikánské archivy z tohoto období. Nezapomínáme na deportace italských Židů a zvláště na vlak, který 16. října 1943 vezl 1021 lidí z Říma do Osvětimi za mlčení Pia XII.," dodali.

čtěte také

Jan Pavel II. může vejít mezi svaté už příští rok, zbývá dokázat zázrak

Benedikt XVI. v sobotu podepsal dekret k blahořečení polského kněze Jerzyho Popieluszka, kterého před 25 lety zavraždila komunistická policie a zahájil poslední etapu k blahořečení svého předchůdce, papeže Jana Pavla II. Ten si vysloužil uznání především za to, že jako hlava katolické církve pomáhal zemím bývalého východního bloku vymanit se ze spárů komunismu.

Ke všeobecnému překvapení Benedikt XVI. posunul blíže k blahořečení i Pia XII., který stál v čele katolické církve v letech 1939-1958 a je velmi kontroverzní postavou.

Benedikt XVI., který v Německu za druhé světové války vyrůstal, se několikrát Pia XII. veřejně zastal. Podle něj katolická církev poskytla azyl mnoha Židům a papež údajně mlčel, aby jejich úděl ještě neztížil.

Benedikt XVI. se ve svých tvrzeních odvolává na vatikánský archiv. Ten ale zůstává pro veřejnost uzavřený a za neochotu zpřístupnit jeho materiály komisi složené s židovských a vatikánských badatelů papeže kritizovala i italská židovská obec.

. Zrušená diskuse

Omlouváme se všem slušným čtenářům za to, že jsme zrušili diskusi pod článkem. Někteří jiní ji bohužel zneužívali k opakovaným rasistickým a vulgárním výpadům, které už nešlo mazat jednotlivě.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lídr SPÖ Christian Kern během předvolební kampaně.
Sociální demokraté poskočili v rakouských volbách na druhé místo

Sociální demokraté kancléře Christiana Kerna skončili v nedělních předčasných parlamentních volbách v Rakousku na druhém a nikoliv až na třetím, jak se zdálo z...  celý článek

Ilustrační snímek
Egyptská letoviska po útocích znovu ožívají, říká šéf turistické asociace

Z egyptských letovisek se po teroristických útocích v posledních letech stala města duchů. Země následně přijala zvýšená bezpečnostní opatření a letos se do...  celý článek

Ilustrační snímek
Loutky Si Ťin-pchinga i podnikatelská esa. Kdo určuje směr moderní Číny?

Čínu už za pár dní čeká další sjezd Komunistické strany. Server CNN u této příležitosti oslovil desítku expertů a sestavil žebříček pěti nejvlivnějších lidí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.