Návrh iniciovala Federace židovských obcí. Její tajemník Tomáš Kraus již dříve uvedl, že řada lidí vůbec neví o možnosti žádat vrácení majetku, který byl odebrán jejich rodinám. Další zase potřebují více času, aby mohli prokázat svůj nárok.
Seznam asi 2500 ukradených děl byl loni doplněn o další památky, s nimiž v současnosti hospodaří česká muzea a galerie. Seznam konfiskovaných uměleckých děl je i na internetu.
Zákon stanoví, že díla, o která lidi nacistický režim nezákonně připravil mezi 29. zářím 1938 a 4. květnem 1945, budou bezúplatně převedena na vlastníka, případně na jeho manžela či potomky. O vrácení majetku je třeba požádat instituce, které s ním nyní hospodaří.
Vláda původně navrhovala úplně zrušit časové omezení, kdy je možné o majetek požádat, poslanci však nakonec hranici pouze posunuli. Vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) ve sněmovně prohlásil, že s tím v zásadě souhlasí. Dodal, že pokud to bude nutné, může se parlament k této otázce za čtyři roky vrátit.
|
JAK ŽIDÉ PŘICHÁZELI O UMĚLECKÁ DÍLA |
|
1938, říjen - Pomnichovské nařízení znemožňuje z Československa vyvézt jednotlivé umělecké předměty nebo sbírky bez povolení.
1939, červen - Říšský protektor vydává základní předpis, který upravoval možnost disponovat se židovským majetkem v protektorátu a na jehož základě začaly rozsáhlé konfiskace. Postupně je Židům zakazováno nabývat, zastavovat a prodávat umělecké předměty a šperky v hodnotě nad deseti tisíc korun.
1940, říjen - Veškerý vývoz uměleckých památek je možný jen se souhlasem říšského protektora. Do této doby museli Židé přihlásit mimo jiné všechny umělecké předměty.
1941, říjen - Začínají hromadné transporty do koncentračních táborů.
1945 a 1946 - Dekrety a zákony umožňují zahájení restitucí majetku.
1948 - Nástup komunistů k moci zpomalí a nakonec znemožní nedokončené restituční případy.
2000 - Nový zákon umožňuje restituci po roce 1989 nevydaného majetku majitelům a jejich potomkům, i když mají cizí občanství. |
