Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední Žid v Afghánistánu přežil Sověty i Taliban, nyní chce odejít

  14:37aktualizováno  14:37
Zabulón Simintov je posledním známým Židem v Afghánistánu. Nevyhnala ho ani sovětská invaze, ani nadvláda radikálních islamistů z Talibanu. Nyní se však zdá, že s odchodem spojeneckých vojáků zavře svoji restauraci a zemi pod Hindúkušem opustí i on.

Zabulón Simintov troubí na šófar v maličké kábulské synagoze (archivní snímek 2007) | foto: Profimedia.cz

Když Zabulón Simintov vchází ráno do své kábulské restaurace, už ve dveřích snímá z hlavy jarmulku, tradiční židovskou pokrývku hlavy. Vypadá to jako rituál, ale není. Prošedivělý šedesátník v ryze islámském Afghánistánu prý zkrátka raději neupozorňuje, že je židovského vyznání.

Nikdo jiný v Kábulu podobnou jarmulku nenosí. Vlastně nikdo v celém Afghánistánu, tedy pokud je známo. Simintov je totiž posledním Židem, který ve středoasijské zemi žije. A to už osm let, od smrti svého souseda, souvěrce a neúnavného soka Izáka Lévina.

Simintov i Lévin patřili k hrstce synů a dcer Izraele, kteří neopustili svou hornatou vlast, když se k moci dostali talibanci. Simintov se narodil v padesátých letech v severoafghánské provincii Herát nedaleko hranic s Turkmenistánem.

Tehdy žilo v Afghánistánu několik tisíc Židů, podle reportáže BBC okolo pěti tisíc. O jejich původu se toho mnoho neví, podle historiků však židovské kořeny v Afghánistánu sahají přes dva tisíce let zpátky. A loni archeologové učinili zásadní objev, když v sousední provincii našli středověké židovské svitky z 11. století, které obsahovaly básně, obchodní záznamy a zákonné dokumenty židovské komunity ve Střední Asii.

Rozhádaní souvěrci

Nicméně to už je dávná historie. Simintovův příběh se - jak už bylo řečeno - začal psát v půli minulého století. Krátce poté, co vznikl nový stát Izrael, kam za lepším životem odešly stovky židovských rodin z Herátu.

Nikoli však Simintovova rodina, která Afghánistán neopustila ani po sovětské invazi v roce 1979 a následném desetiletí krvavé války. A Simintov zůstal i po roce 1996, kdy se moci v zemi chopili talibanci.

Tehdy odešli i ti nejvytrvalejší, včetně jeho manželky a dcer. Podle úředních záznamů se v tom roce k židovské víře hlásilo v zemi už jen deset Židů, všichni v Kábulu, kde už žil i Simintov. A od počátku druhého tisíciletí už v afghánské metropoli nosil jarmulku jen on s Lévinem.

Poslední dva Židé ve městě však při sobě příliš nestáli, naopak prosluli nekonečnými šarvátkami. Nedokázali se totiž dohodnout, kdo z nich se v jediné kábulské synagoze stane strážcem Tóry, svaté knihy Židů. Přeli se a osočovali dokonce tak, že podle nich vznikla divadelní hra. V New Yorku byla uváděna pod názvem "Poslední dva Židé v Kábulu" a v Londýně jako "Strážce mého bratra". V roce 2005 však Lévin zemřel a jediným strážcem Tóry se stal Simintov.

Kromě práce v synagoze se věnuje své restauraci, která se specializuje na kebaby, tradiční středoasijský pokrm z pečeného masa. Nyní však jeho obchod moc netáhne, a tak hrozí, že i on odejde do emigrace. Nikoli kvůli strachu nebo vyznání, ale kvůli krachu. Jídlo totiž dodával do hotelů, později cizím vojákům, kteří se ze země stahují

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.