Zgarba měl přitom nominaci od čtyř z pěti okresních organizací. Ministra vnitra František Bublan měl naopak podporu od třebíčské organizace a pražského vedení.
Bublana po diskusi nakonec disciplinovaně zvolilo do čela kandidátky 90 delegátů ze 116, proti v tajné volbě hlasovalo jen 15 lidí.
Zgarba tak svým postojem ulehčil kolegům změnu v návrhu kandidátní listiny. Většina z nich ho totiž po jeho odstoupení z čela ministerstva morálně podporuje a míní, že ho o funkci připravila vlivná lobby.
Exministr tak v návrhu z první příčky klesl na třetí, když si místo vyměnil s Bublanem. Dosazení Bublana na vysočinskou kandidátku se místním příčilo proto, že je nestraníkem, nebydlí na Vysočině a málo se zde ucházel o přízeň. Zgarba se podle nich jako ministr snažil vytvářet slušné podmínky pro prvovýrobce.
Bublan nehodlá delegáty přesvědčovat o svých kvalitách žádnými planými sliby ve prospěch regionu.
„Jsou to parlamentní volby. Na prvním místě jde o to ty volby vyhrát a pro Vysočinu získat co nejvíce mandátů. Slibování regionům přichází až v té druhé fázi. Musíme mít nějakou sílu a to, co pochází z toho všeobecného prospěchu, se potom bude dělit na kraje. Já tady nechci slibovat, že se někde postaví silnice nebo něco,“ řekl.