Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Armáda už není doménou chlapů, říká její šéf. Něžné pohlaví řídí i pandury

  19:05aktualizováno  19:05
Ve Spojených státech koncem ledna zrušili zákaz bránící nasazení vojaček do bojových akcí. Jaká je praxe v České republice? Náčelník generálního štábu Petr Pavel vzpomíná, že velmi dobrou vojačku měl ve speciálních silách, jimž velel. Armáda už podle něj není chlapskou doménou.

Ztráty na životech jsou v současných konfliktech stále bohužel mnohem větší mezi ženami, dětmi a starými lidmi. Proč by tedy smrt ženy v uniformě měla být vnímána jako něco zcela nepřijatelného? ptá se náčelník generálního štábu Petr Pavel. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Co pro vás znamená verdikt Pentagonu umožnit ženám bojovat v první linii?
Je to impuls pro americkou společnost a její armádu. My se uplatněním žen v armádě, a tudíž i v bojových jednotkách věnujeme delší dobu. A týká se to dokonce ještě časů, kdy rukovali vojáci v základní službě. Už tehdy se vedla diskuse, v jakých jednotkách mohou ženy sloužit, a kde už naopak ne. Závěrem bylo neklást jim žádné umělé překážky.

Před šestnácti lety jste velel speciálním silám. Už tehdy jste měl s nimi zkušenost?
Dokonce jsme tam jednu ženu měli a říkali ji po vzoru filmové role Demi Moore - G. I. Jane. Byla hodně dobrá. A přesto za mnou přišel náčelník štábu s velitelem roty a začali mi vypočítávat, proč tam tu ženu nemít. Prý neplní fyzické normy a vyvolává mezi chlapy zlou krev. Jenomže ona jim vytřela zrak. Přinesla výsledky posledních přezkoušení - uspěla ve střelbě i z fyzických testů. Jejím nadřízeným jsem řekl, že dokud plní předepsané normy, tak není důvod ji kvůli pohlaví z jednotky vyřazovat. Ani dnes ženám nevystavuje červenou, pokud vyhoví kritériím jako ostatní vojáci.

Kdy mohou být ženy "v první linii" rizikem a kdy naopak přínosem?
Nechci je takhle hodnotit. Ale třeba v US Army se diskutuje ohledně jejich odolnosti při výslechu.

Je česká veřejnost připravena na týrání žen v zajetí či dokonce opakované znásilňování, jak se to stávalo Američankám v Iráku?
Právě tato hrozba je jedním důvodů, který bude zájem žen o práci v armádě vždy významně regulovat. A ženy, které v ní už slouží, si uvědomují, že v podobných situacích se mohou při nasazení v riskantní misi ocitnout. Proto až tolik neusilují sloužit v jednotkách, které jsou podobným rizikům vystavovány.

Už ale máme například první řidičku obrněného transportéru Pandur. Pokud s ním bude vyslána na průzkum a padne do léčky, je i ona vystavena riziku. V Afghánistánu se to ale může stát i účetní, která poletí na velitelství ISAF, když její vrtulník nouzově přistane na území povstalců. V zóně bojů se v zajetí může ocitnout kdokoliv.

Snášejí ženy stres a fyzickou zátěž hůře než muži?
Ženy toho mnohdy vydrží víc než muži. Pokud chtějí uspět v ryze mužském prostředí, tak musí vynaložit minimálně o padesát procent větší úsilí než chlapi, aby dosáhly stejného uznání.

Teď jste asi naštval hodně mužů.
Třeba na Univerzitě obrany mají dívky mnohem větší motivaci i nasazení a často i lepší výsledky než kluci. Chlap je stavěn pro intenzivní, ale krátkodobé nasazení v boji, zatímco ženy snášejí lépe dlouhodobý tlak. Mnohdy třeba v bezvýchodné situaci dovedou potomstvo až k dospělosti - tohle má žena zakódováno v genech. Předsudky vůči ženám tu byly a stále jsou. Tradiční vnímání armády jako chlapské domény už neobstojí.

Pokud ale jedné z vojaček něco stane, pak to možná teprve vyvolá ostrou diskusi, kterou mají Američané možná už za sebou.
Profese vojáka je stále vnímána jako chlapská. Podívejte se ale na současné konflikty: ztráty na životech jsou stále bohužel mnohem větší mezi ženami, dětmi a starými lidmi. A umírají v nich den co den. Proč by tedy smrt ženy v uniformě měla být vnímána jako něco zcela nepřijatelného, když v tomtéž konfliktu umírají ženy s dětmi?

A jaký byl osud oné dívky u speciálních sil?
Vydržela tam ještě rok poté, kdy jsem odešel. Pak se sama rozhodla změnit místo. Mimochodem: její kolegové k ní neměli - na rozdíl od nadřízených - žádné výhrady. "Maká stejně jako my," řekli mi tehdy. Respektovali ji i proto, že jim jasně řekla: "Nikdo z vás pro mě není případným partnerem. Jen parťákem ve skupině v tom nejlepším slova smyslu. Takže se o nic nesnažte, nemá to smysl." A oni to akceptovali.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal  (vlevo)  a ministr spravedlnosti Robert...
Pelikán chce změnit dosazování soudců. Ti tvrdí, že to omezí nezávislost

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se pokouší dva měsíce před volbami změnit systém dosazování soudců. Způsob jejich přijímání je v Česku podle ministerstva...  celý článek

Stavba dálnice D8 v Prackovicích nad Labem.
Ústavní stížnost míří na část stavebního zákona, která omezuje spolky

Nedávno přijatá novela stavebního zákona míří k Ústavnímu soudu. Stížnost podává sedmnáct senátorů. Napadají tu část novely, která ruší možnost účasti spolků...  celý článek

O slyšení před komisí se přihlásil bývalý šéf fotbalu Miroslav Pelta (22. srpna...
Pelikán zbavil žalobce Zemana mlčenlivosti, před komisí mluvil i Pelta

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán zbavil mlčenlivosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Rozhodl se k tomu po úterním jednání s poslaneckou komisí,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.