Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zapomenuté hrdinky boje o Antarktidu. Bez žen by polárníci neuspěli

  23:45aktualizováno  23:45
Pod úspěchy slavných polárníků minulosti jsou nesmazatelně podepsány i jejich manželky. Nebýt jich, Britové Ernest Shackleton a Robert Falcon Scott by se možná na své nejslavnější výpravy ani nevydali. Roli žen ve slavných cestách po Antarktidě popisuje ve své nové knize historička Kari Herbertová.

Fotografie z 18. ledna 1912 zachytila všechny členy expedice Terra Nova. Zleva: Lawrence Oates (1880-1912), Robert Falcon Scott (1868-1912), Edward Wilson (1872-1912), Henry Bowers (1883-1912) a Edgar Evans (1876-1912). | foto: Profimedia.cz

Herbertová je dcerou jiného slavného polárníka Wallyho Herberta. Ve své knize Srdce hrdiny mimo jiné popisuje, že Shackleton by bez podpory své budoucí ženy Emily Dormanové nikdy nedobyl jižní pól. "Ženy byly v příbězích slavných polárníků jedním z nejdůležitějších elementů," vysvětlila Herbertová pro server telegraph.co.uk.

Shackleton v mládí brázdil světová moře a myslel si, že nebude mít o dívky nouzi. "Myslel si, že v každém přístavu potká jinou. Až když potkal Emily, zamiloval se. Byla starší než on a původně o něj neměla zájem. Byli z úplně jiných společenských vrstev. Když Shackleton zahájil expedici Discovery, prohlásil, že tato výprava dokáže Emily, že je tím pravým," vysvětluje Herbertová.

Podobnou roli sehrála i budoucí žena Scotta Kathleen. "Kdyby nebylo jí, Scott by se o svou první výpravu možná ani nepokusil. Na cestu se vydal hlavně kvůli tomu, že chtěl na svou budoucí ženu zapůsobit tak, aby si ho posléze vzala," vypráví Herbertová a dodává, že Scott mnohdy trpěl melancholickými stavy během kterých plánoval některé své výpravy vzdát.

Sir Ernest Henry Shackleton (1874-1922).

Sir Ernest Henry Shackleton (1874-1922).

Polární výprava Ernesta Shackletona z roku 1914.

Polární výprava Ernesta Shackletona z roku 1914.

"Kathleen mu psala dopisy, kde mu opakovala: 'Měl by si zkusit dobýt pól'. Tuhle větu pak třikrát podtrhávala a dodávala, aby její milý zariskoval," píše ve své knize Herbertová. Ta na Mezinárodním knižním festivalu v Edinburghu prohlásila, že všichni znají příběhy statečných polárníků, nikdo však dosud nepřipomněl nezanedbatelnou úlohu jejich žen. "Právě na ně se snažím zaměřit ve své knize," dodala Herbertová.

Život velkého polárníka a smutná poslední výprava

Robert F. Scott začal připravovat vůbec první saňovou expedici do vnitrozemí Antarktidy na přelomu 19. a 20. století. Expedice měla přistát přímo u Velké ledové bariéry v Rossově moři. Na náročnou výpravu měla k dispozici v tehdejší době nejmodernější technologie včetně lodě Discovery. Na místo expedice dorazila v roce 1902 a započala průzkum oblasti.

Polárníci zde objevili mimo jiné i budoucí Zemi krále Edwarda VII.. Na jaře a v létě téhož roku pak Scott společně s polárníky Edwardem Wilsonem a Ernestem Shackletonem pronikli až hluboko do vnitrozemí. Při návratu však trojici dobrodruhů potkaly velké problémy - Shackleton onemocněl kurdějemi. Na hranici smrti později dorazili až na základnu.

Discovery, která provázela na stejnojmenné expedici polárníky v letech 1901 až...

Discovery, která provázela na stejnojmenné expedici polárníky v letech 1901 až 1904.

Discovery, která provázela na stejnojmenné expedici polárníky v letech 1901 až...

Discovery byla ve své době považována za jednu z nejmodernějších lodí.

Scott následně podnikl několik dalších historicky významných výprav. Ta vůbec nejdůležitější vedla přes Západní hory až do středu Viktoriiny země. Výsledkem cesty bylo mimo jiné i potvrzení spekulací, že Antarktida je pevnina. Celá expedice se domů vrátila v roce 1904.

O šest let později se Scott vydal na dosud nejambicioznější výpravu, jejímž cílem mělo být dobytí jižního pólu. To se výpravě 17. ledna 1912 podařilo, čekalo je však obrovské zklamání. Našli zde totiž vzkaz od výpravy norského polárníka Roalda Amundsena, která pól dobyla o 33 dní dříve. Tragédie poslední výpravy Scotta tím však teprve začala. Při zpáteční cestě na základnu totiž všech pět členů expedice zemřelo. Poslední dny výpravy byly zahaleny tajemstvím. Následně je pak převyprávěly fotografie a deníkové záznamy, které byly spolu s některými těly polárníků nalezeny o osm měsíců později.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.