Ženy mají mít z rozpočtu tolik co muži

Vláda zjistila, že ze společné kasy "ujídají" víc muži než ženy. A na svém zasedání rozhodla, že se to musí změnit. Už příští rok musí ministerstvo financí připravit rozpočet, který bude myslet na muže a ženy stejně.

Podobně by se měly podle představ ministrů začít chovat i obce a kraje.

Ministerstvo financí jim proto v těchto dnech rozesílá příručku s návodem, jak na to.

"Obce, které jsme už kontaktovali, zájem o problematiku mají. Samozřejmě ale záleží na konkrétních lidech v zastupitelstvech, zda jsou přístupní novinkám," říká mluvčí ministerstva financí Radek Němeček.

Starostové obcí, které oslovila MF DNES, to však považují za bláznivý nápad. "Přečtu si to, ale pochybuji, že to využijeme. Máme tu jiné starosti," říká starosta brněnských Řečkovic Ladislav Filipi.

Prosazovat nový přístup nařízením se vláda nechystá. "Je to dobrovolné. Jde nám hlavně o to, aby se o problému začalo mluvit, změny se pak dostaví samy," míní ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach a upozorňuje, že začne-li obec rozdělovat peníze spravedlivě mezi obě pohlaví, pomůže jí to vyřešit řadu problémů.

Nejde totiž jen o to, zda stavbu fotbalového stadionu pro muže "vyváží" tělocvična na aerobik pro ženy. Pomocí spravedlivějšího rozdělování peněz mohou obce řešit například nezaměstnanost. Je-li vyšší mezi ženami, znamená to, že něco chybí: třeba školka nebo příhodný dopravní spoj.

Se sestavováním rozpočtů spravedlivých k oběma pohlavím začali v Austrálii. Česko je dvaačtyřicátou zemí světa, která novinku zavádí.   

Muži dostanou stadion, ženy třeba školku
V Karviné se o to už snaží. Když se tam rozhodli investovat čtyři miliony korun do městského fotbalového stadionu, který slouží hlavně místním mladíkům, zřídili ženám za dva miliony korun fitcentrum.

"Postavili jsme ho v budově zimního stadionu a ženy ho užívají ve velkém," říká náměstek karvinského primátora Ladislav Šincl. V naprosté většině obcí a měst však při rozdělování peněz z rozpočtu zatím neuvažují o tom, které pohlaví má z investice větší užitek.

A protože v zastupitelstvech je více mužů než žen, automaticky si větší díl z rozpočtu ukusují muži. Vládě to připadá nespravedlivé. A tak nařídila ministerstvu financí sepsat pro obce návod, jak peníze rozdělovat oběma pohlavím stejně.

Příručka je už na světě: ministerstvo ji během léta rozešle obecním a krajským úřadům.

Obce novinka nenadchla
U svých adresátů však ministerská "kuchařka" velké nadšení nebudí. "Uvidím, co tam je za nápady. Ale rovnou říkám, že tady máme při sestavování rozpočtu jiné starosti, než abychom ještě počítali, které pohlaví má z dané investice větší užitek," říká starosta brněnských Řečkovic Ladislav Filipi.

Obec má totiž podle něj tak málo peněz, že taktak stačí opravit, co je nutné. "Když sestavíme první návrh rozpočtu, staráme se jen o to, jaké výdaje lze odložit a seškrtat, abychom hospodařili vyrovnaně. Takže na tuhle novinku pohlížím poněkud skepticky," dodal Filipi.

Víc peněz na "ty své sporty" dostali loni i muži v Březnici na Příbramsku. Obec podpořila místní fotbalový klub a oddíl stolního tenisu. "Potíž je v tom, že ženy o peníze na své sporty nežádaly. Když to udělají, určitě jim přispějeme," vysvětluje další důvod, proč se peníze nerozdělují spravedlivě, starostka Březnice Jana Krajmerová.

Jenže, jak upozorňují v příručce odborníci, obec může něco udělat pro ženy, i když o to zrovna nežádaly. "Například když postaví chybějící školku pro děti, nebo zlepší dopravní obslužnost. Hromadnou dopravu obvykle využívají víc ženy," vysvětluje jeden z příkladů, jak rozdělovat peníze spravedlivěji, spoluautor příručky Marek Pavlík.

Muži útulek dostali, ženy ne
Že bude obtížné nový přístup k rozdělování společných peněz v obcích prosadit, si myslí i místostarostka Žďáru nad Sázavou Dagmar Zvěřinová.

"Vezměte si třeba opravu chodníku nebo silnice. Kterému pohlaví se dá přiřadit? Ale třeba v sociální oblasti by se k tomu přihlížet mělo," upozorňuje Zvěřinová. Ví, o čem mluví.

"Před pár lety u nás město zřídilo azylový dům pro muže bez přístřeší. Vůbec nikdo ze zastupitelů tehdy ten záměr nezpochybňoval. Město útulek dokonce financuje. Když pak přišla řeč na to, že by se měl postavit i azylový dům pro ženy s dětmi, bylo úplné martyrium ten záměr prosadit. A ženský azylový dům dodnes nemá peníze z obecního rozpočtu jisté," podotýká Zvěřinová.

Škromach: Ženy si změny musí vynutit

Vláda obcím a krajům zatím jen doporučila, aby se snažily své rozpočty sestavovat k mužům a ženám spravedlivě. A sama jim chce jít příkladem.

"Počítáme s tím, že podle těchto pravidel budeme sestavovat i státní rozpočet. Mohlo by se to podařit už pro rok 2006," slibuje ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, který má dohled nad rovnoprávností obou pohlaví "v popisu práce".

Projekt sestavování rozpočtů na základě rovnosti pohlaví má řadu kritiků: mnozí nad ním kroutí hlavou, neboť se domnívají, že by se vláda měla starat o důležitější věci než o to, zda bude fotbalové hřiště "vyvážené" tělocvičnou na aerobik. Proč to považujete za tak důležité?
Ze statistik, které máme k dispozici, jednoznačně vyplývá, že stát, obce a kraje vynakládají víc peněz na mužské aktivity než na ženské.

A to je nespravedlivé. Vždyť žen žije v naší společnosti dokonce víc než mužů. Navíc z této nerovnosti pak vyplývají i další: vyšší nezaměstnanost žen nebo třeba to, že berou nižší platy než muži. Zdaleka to není jen o fotbalu a aerobiku.

Co si pod tím máme představit?
Je to třeba i o podpoře hromadné dopravy, protože je prokázané, že právě hromadnou dopravu víc využívají ženy.

Obce, které MF DNES oslovila, pohlížejí na to, že by měly brát při sestavování svých rozpočtů ohled na to, které pohlaví má z dané investice větší užitek, skepticky. Čím si to vysvětlujete?
Je to určitě tím, že v politice působí mnohem víc mužů než žen.

Když jsou v zastupitelstvu obce jen muži, samozřejmě podporují spíše aktivity, které jsou bližší jim, a nerovnost si možná ani neuvědomují.

Jak tedy chcete obce a kraje donutit, aby svůj přístup změnily?
Rozhodně ne nějakým příkazem. Témata jako rovnoprávnost obou pohlaví se nějakými nařízeními prosazují jen těžko, lidé jsou na nejrůznější kvóty alergičtí. I na evropské úrovni to dělají na bázi dobrovolnosti.

Pak ale váš záměr nejspíš zůstane jen na papíře...
To si nemyslím. Bude to záležet na samotných ženách. Měly by se ozvat a svým zastupitelům dát jasně najevo, že tvoří polovinu jejich voličů.

Pak se budou muset starostové zamyslet nad tím, že by také mohli o svá křesla ve volbách přijít.