Po vzoru sociálně demokratických žen či žen v KSČM, které mají vlastní uskupení v rámci strany už dlouho, totiž založily svou skupinu i členky KDU-ČSL.
Chtějí, aby se ženskému pohledu na svět věnovalo v politice víc pozornosti.
Co to znamená? "Například chceme, jako se zákony posuzují z hlediska dopadu na životní prostředí, aby se posuzovaly z pohledu dopadu na rodinu," říká čerstvá předsedkyně sdružení poslankyně Michaela Šojdrová.
Ambice ženské frakce sahají dál. Nové sdružení chce, aby třetina z politiků ve vedení KDU-ČSL i v ostatních volených orgánech byly ženy. A slibují, že podají pomocnou ruku ženám, které mají čas se věnovat politice, ale zatím nevědí, jak se zapojit.
ČSSD využívá takový recept už dávno. Sociálnědemokratické dámy si prosadily, že vznikla Rada vlády pro rovné příležitosti. Ta se podílela na přípravě řady zákonů - třeba o domácím násilí či sexuálním obtěžování.
Naopak ženy v ODS mají za to, že se umějí prosadit v politice samy. "Zakládat ženské skupiny je hodně prvoplánové. Strany si asi uvědomily, že ženy jsou slušná síla volebních hlasů," míní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
Největší ženskou sílu však za sebou má sdružení ryze nepolitické: Český svaz žen s padesátitisícovou členskou základnou. Jejich politických ambicí se však muži bát nemusí. "Zapojily jsme se do diskuse okolo zákoníku práce, ale těžiště naší činnosti je v organizování spolkového života v obcích," tvrdí předsedkyně Zdeňka Hajná.
