Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Anglikáni v Británii budou mít ženy biskupky, následují USA i Kanadu

  18:21aktualizováno  19:12
Anglikánská církev umožní biskupské svěcení žen, historickou změnu posvětil generální synod anglikánské církve, který jednal od pátku v Yorku. Jeho stanovisko musí ještě schválit královna Alžběta II., která stojí v čele státní církve. Předpokládá se, že půjde jen o formalitu.

Dvě členky na synodu anglikánské církve, které schválilo svěcení žen na biskupky (14. července 2014). | foto: Reuters

Tato historická změna anglikány velmi rozděluje, hrozilo dokonce rozštěpení anglikánské církve, která má v Anglii 27 milionů pokřtěných a ve světě na 70 milionů členů. 

Schválení údajně předcházela téměř pětihodinová diskuze. Pro umožnění svěcení žen na biskupky se vyslovilo dohromady 351 členů synodu, církevního parlamentu. Proti bylo 72 členů a deset se jich zdrželo hlasování. Výsledky oznámil arcibiskup z Yorku John Sentamu.

Legislativní změnu tak podpořilo mnohem víc členů synodu, než potřebná dvoutřetinová většina. Synod sestává ze tří komor: biskupů, farníků a řadového duchovenstva. Sentamu vyzval, aby byl výsledek dnešního hlasování přijat se zdrženlivostí a ohleduplností.

Synod loni po složitých diskusích s návrhem nakonec souhlasil. Podle pravidel návrh změny poté schvalovaly jednotlivé diecéze a konečné slovo měl v pondělí opět synod. Návrh na biskupské svěcení žen schvaloval generální synod již v roce 2012, tehdy ho zamítl. 

Premiér David Cameron stejně jako arcibiskup z Canterbury Justin Welby, který je duchovní hlavou anglikánské církve, biskupské svěcení žen podporuje.

Kněžské svěcení žen je v anglikánské církvi možné od roku 1994. Jako biskupky ženy slouží již v anglikánské církvi například v Austrálii, na Novém Zélandu, v Kanadě a ve Spojených státech. Tvrdě proti svěcení žen jsou naopak anglikánské církve v Africe.

Církve z jednotlivých zemí tvoří anglikánské společenství, jehož čestným předsedou je britský arcibiskup z Canterbury. Ten však nevykonává svou autoritu mimo Anglii a zahraniční církve nemají vazbu na britskou monarchii a rozhodují se a fungují samostatně. Společné je pro ně ale například to, že kněží nejsou vázáni celibátem. Pondělní rozhodnutí církve v Anglii tedy není závazné pro jiné anglikánské církve, ale podle církevních představitelů je silným vzkazem, který mnohé z těchto církví povede ke stejnému kroku.

Otevřeně proti potvrzení žen jako biskupů bylo ještě nedávno silné křídlo v církvi, které má teologické námitky a domnívá se, že to odporuje bibli. Jeden z tradicionalistů, biskup z Fulhamu John Broadhurst, v roce 2010 předpověděl, že během tří let opustí anglikánskou církev stovky kněží a mnoho laiků. Podle jeho názoru mnozí „odejdou hodně rychle do Říma“. Narážel tak na rozhodnutí papeže Benedikta XVI., který v říjnu 2009 nabídl anglikánům nespokojeným s ženskými kněžími a s liberálním přístupem k homosexuálům, že mohou konvertovat ke katolicismu a zachovat si některé své tradice a liturgii.

V listopadu 2010 pět anglikánských biskupů oznámilo, že kvůli znepokojení nad vývojem v anglikánské církvi přestupuje ke katolicismu. Vatikán jejich konverzi potvrdil. Obavy z masového přechodu anglikánů ke katolíkům se ale v posledních letech nenaplnily.

Anglikánskou církev založil v 16. století král Jindřich VIII., aby se mohl rozvést s Kateřinou Aragonskou a vzít si Annu Boleynovou, když mu papež rozvod zakázal.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.