Soudkyně ženě určila novou opatrovnici, a žena tak může z domova odejít a začít nový život.
Původně to vypadalo jako banální soud o změně opatrovníka. Během něj však vyplul na povrch šokující příběh. Marta Šebestíková posledních šestatřicet let žila v domnění, že je "nesvéprávná". Slova o nesvéprávnosti jí prý opakovali v sociálních ústavech, kde žila.
Když se později o své minulosti a svých majetkových a zdravotních poměrech chtěla dozvědět víc, její dnes už bývalá opatrovnice jí to nedovolila.
Před soudem bývalá opatrovnice Marta Pospíšilová v minulosti vypověděla, že žádné konflikty mezi ní a její svěřenkyní nebyly. Ty podle ní nastaly až vlivem Martiny kamarádky, paní Hudcové.
Marta se podle ní z návštěv u Hudcové vracela zanedbaná. "Pobyty jsem proto zkracovala," citovala soudkyně Ivana Koutná z výpovědi sociální pracovnice a opatrovnice. Ta se přelíčení nezúčastnila.
Přišla o halenky i o koně
Slečna Marta si také u soudu stěžovala, že bez svého svolení přišla o dvě své oblíbené halenky. Pospíšilová je podle svých slov vyhodila "v rámci uspořádání oblečení". Podobně Marta v minulosti přišla také o tři desítky knih o koních.
Opatrovnice Pospíšilová pracovala jako sociální pracovnice v Domově pro seniory v Kvasicích, kde Marta tehdy žila.
Po dohodě s vedením domova Martě po nějakém čase společně zakázali navštěvovat její zamilované koně v deset kilometrů vzdálených Kostelanech. "Měli jsme obavu, aby se jí něco nestalo," zdůvodnila své rozhodnutí Pospíšilová. Když viděla, že to Martu trápí, koupila jí za Martiny peníze kolo.
Pospíšilové se však nelíbilo ani to, že Marta tráví delší čas s paní Hudcovou na Svatém Hostýně. "Ve stánku paní Hudcové jsou špatné hygienické podmínky a záchody jsou tam jen veřejné," zdůvodnila Pospíšilová, proč nakonec zkrátila týdenní pobyty pouze na víkendy.
"Jsou tam sprchy a záchody na fotobuňku," vzpomínala Marta na své pobyty v poutních domech na Hostýně s neskrývaným údivem nad argumenty své bývalé opatrovnice.
I pak se ale sociální pracovnici Pospíšilové nelíbilo, že paní Hudcová přijíždí pro Martu z Brna do Kvasic v pátek po deváté hodině večer. "Začala ji proto vyzvedávat v sobotu ráno," uvedla Pospíšilová.
Než se Marta Šebestíková dostala do domova pro seniory, na který je podle jeho ředitele Milivoje Nováka příliš mladá, musela opustit rehabilitační ústav, pro který byla naopak už příliš stará.
Všechno to postrkování a přehlížení brala Marta podle paní Hudcové dlouho jako samozřejmost. Když ale přišla o možnost vídat "své" koně, zlomilo ji to. "Vážně tehdy uvažovala o sebevraždě," řekla. "Ano, vadilo mi to," potvrdila Marta tehdejší svůj úmysl vzít si život.
Soud dal ženě za pravdu
K soudu paní Hudcovou a slečnu Martu doprovázel přísedící Krajského soudu v Brně, důchodce Emil Cupal. Ten nevyloučil, že u opatrovnice Pospíšilové mohlo dojít ke střetu zájmů. Byla totiž zároveň zaměstnankyní ústavu, ve kterém Marta bydlela, a zároveň její opatrovnicí.
Zájmy obou mohou být ale často protichůdné. "Už z podstaty věci mám obavu, že plnění funkce opatrovnictví je v ústavech omezené. Díky liknavosti je to ale občas ještě horší, než by to muselo být," řekl po vynesení rozsudku.
Důraz na vztah mezi opatrovníkem a opatrovaným podtrhl soudem přidělený advokát Josef Bouček. "Není to žádný vazalský vztah daný jednou provždy. Vyžaduje vztah důvěry a morální a duchovní oporu ze strany osoby, která pečuje jak o opatrovance, tak o jeho majetek," řekl Bouček senátu ve své závěrečné řeči.
"Z dokazování vyplynulo, že tato důvěra tu není," ztotožnila se pak s jeho závěrem i předsedkyně senátu Ivana Koutná a ženu svěřila do opatrovnictví její dlouholeté přítelkyni.
