Bombardování Kany je největším mementem války v Libanonu. Ilustrační foto.

Bombardování Kany je největším mementem války v Libanonu. Ilustrační foto. | foto: Reuters

Ženevské konvence: zásadní dokument bez autority

  • 96
Izrael ostřeloval civilisty! Masakr v Kaně! Podobné zprávy plnily v posledních týdnech titulní stránky novin po celém světě. Ochranu civilistů přitom už bezmála šedesát let upravují Ženevské konvence. Něco podobného by se tudíž vůbec nemělo stávat.

Izraelsko - Libanonský konflikt

Zpočátku to vypadalo jako každodenní blízkovýchodní realita: bojůvka libanonského Hizballáhu pronikla do Izraele, zabila osm vojáků a další dva unesla.

Prudká reakce židovského státu ale překvapila celý svět. Vláda Ehuda Olmerta rozhodla o tvrdém úderu a na jih Libanonu vpadly tisíce vojáků. Letadla ostřelovala Bejrút, válečné lodě zablokovaly přístavy.

"Civily" chtěla ochránit Ženeva
Postupem času se začalo dít to, co v každé válce: počet civilních obětí nezadržitelně stoupal. Podobným věcem se přitom už bezmála šedesát let snaží zabránit Ženevské konvence.

Celosvětově závazný dokument byl schválen v roce 1949, tedy pouhé čtyři roky po konci krvavé 2. světové války. Kromě "běžných" pravidel boje se diplomaté zaměřili i na civilisty.

"Ochraně civilního obyvatelstva se věnuje Čtvrtá konvence," přibližuje obsah dokumentu lékař Martin Tuček, který byl skoro čtyři roky spolupracovníkem Mezinárodního výboru Červeného kříže na Kavkazu.

O třicet let později byla pravidla ochrany civilistů novelizována. "Došlo se k názoru, že v ´moderní době´ bývají konflikty stejně kruté, ale ještě zmatenější: proti sobě stojí nerůznější ozbrojená seskupení a civilní obyvatelstvo je ještě zranitelnější," vysvětluje Tuček.

Memento v Kaně
Konflikt v Libanonu je ale klasickou ukázkou toho, že si válčící strany neberou Ženevské konvence příliš k srdci. Přehmatů totiž byla celá řada.

Zřejmě nejvýraznějším mementem izraelské ofenzivy byl letecký úder na obec Kana. Bomby zasáhly několik domů, záchranáři vytáhli z trosek desítky těl. - více zde

Konvence přitom stanoví, že "velení všemi prostředky ověří, že cílem jsou jen vojenské objekty". Armádní důstojníci by proto měli volit "prostředky a způsoby vedení útoku tak, aby se vyloučily náhodné ztráty na civilních životech a objektech".

Za porušení pravidel lze považovat i izraelské bombardování Libanonu. Dokument jasně říká, že "každá strana umožní volný průjezd humanitárních konvojů pro civilní obyvatelstvo". Humanitární organizace ale kvůli zničeným silnicím neměly nejmenší šanci dopravit nezbytný materiál k potřebným.

Vymahatelnost sankcí je diskutabilní
Tvůrci dokumentu mysleli i na sankce. Ty by měly následovat pokaždé, kdy jedna ze stran podmínky úmluvy poruší. Jejich vymahatelnost je ale sporná.

"Existuje povinnost každé smluvní strany stíhat jakékoli porušení těchto úmluv," vysvětlil iDNES.cz prezident Českého červeného kříže (ČČK) Marek Jukl.

Mezinárodní společenství ale nemá takřka žádné prostředky, jak by mohlo donutit jednotlivé státy, aby "menší" porušení konvencí trestaly. "Menšími kauzami se mezinárodní společenství nezabývá. Teoreticky by se jimi mohla zabývat Rada bezpečnosti OSN, ale to se neděje," dodal Jukl.

"Větší" porušení už konvence nazývají válečným zločinem. K nim patří například útočení na zdravotnické jednotky či civilní objekty. Zapovězeno je rovněž mučení, trýznění, braní rukojmí, deportace či nucené přemísťování civilního obyvatelstva.

Jukl to ilustruje na příkladu zmiňované Kany: "Nejdříve by se muselo prošetřit, zda byla před útokem provedena všechna preventivní opatření. Pokud by se zjistilo, že nebyla, šlo by jednoznačně o válečný zločin."

I v takovém případě by ale stěžejní roli měly hrát jednotlivé státy. Až v druhé řadě nastupuje mezinárodní společenství, které může například zřídit zvláštní soudní tribunál.

AI: Izrael jsou váleční zločinci
Civilní ztráty na životech v Libanonu se nelíbí mezinárodní organizaci Amnesty International. Ochránci lidských práv židovský stát obvinili z válečných zločinů. - více zde

Izraelská vláda se ale brání tím, že sama chtěla ochránit svoje obyvatelstvo před raketami Hizballáhu. Libanonské hnutí si prý rovněž bere civilisty jako štíty.

Tuček ale tvrzení Jeruzaléma nevidí tak jednoznačně: "Duch konvencí a protokolů je jednoznačně takový, že jejich nedodržování jednou stranou nedává žádné oprávnění straně druhé, aby dohody porušovala."

Co také řeší Ženevské konvence

  • Bojující strany jsou vždy povinny rozlišovat mezi civilním obyvatelstvem a příslušníky ozbrojených sil a mezi civilními a vojenskými objekty - válečné operace jsou přípustné jen proti vojenským objektům a kombatantům.
  • Jsou-li pochyby, zda je osoba civilní, pokládá se za civilní. Je zakázáno brát rukojmí.
  • Zneužívání metody hladomoru proti civilistům je zakázáno.
  • Při pochybnostech, zda objekt s obvykle civilním účelem /škola, dům, kostel/ je využíván k podpoře válečných akcí, pokládá se za civilní.

Zdroj: Český červený kříž


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video