Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ženevské konvence: zásadní dokument bez autority

  1:00aktualizováno  1:00
Izrael ostřeloval civilisty! Masakr v Kaně! Podobné zprávy plnily v posledních týdnech titulní stránky novin po celém světě. Ochranu civilistů přitom už bezmála šedesát let upravují Ženevské konvence. Něco podobného by se tudíž vůbec nemělo stávat.

Bombardování Kany je největším mementem války v Libanonu. Ilustrační foto. | foto: Reuters

Izraelsko - Libanonský konflikt

Zpočátku to vypadalo jako každodenní blízkovýchodní realita: bojůvka libanonského Hizballáhu pronikla do Izraele, zabila osm vojáků a další dva unesla.

Prudká reakce židovského státu ale překvapila celý svět. Vláda Ehuda Olmerta rozhodla o tvrdém úderu a na jih Libanonu vpadly tisíce vojáků. Letadla ostřelovala Bejrút, válečné lodě zablokovaly přístavy.

"Civily" chtěla ochránit Ženeva
Postupem času se začalo dít to, co v každé válce: počet civilních obětí nezadržitelně stoupal. Podobným věcem se přitom už bezmála šedesát let snaží zabránit Ženevské konvence.

Celosvětově závazný dokument byl schválen v roce 1949, tedy pouhé čtyři roky po konci krvavé 2. světové války. Kromě "běžných" pravidel boje se diplomaté zaměřili i na civilisty.

"Ochraně civilního obyvatelstva se věnuje Čtvrtá konvence," přibližuje obsah dokumentu lékař Martin Tuček, který byl skoro čtyři roky spolupracovníkem Mezinárodního výboru Červeného kříže na Kavkazu.

O třicet let později byla pravidla ochrany civilistů novelizována. "Došlo se k názoru, že v ´moderní době´ bývají konflikty stejně kruté, ale ještě zmatenější: proti sobě stojí nerůznější ozbrojená seskupení a civilní obyvatelstvo je ještě zranitelnější," vysvětluje Tuček.

Memento v Kaně
Konflikt v Libanonu je ale klasickou ukázkou toho, že si válčící strany neberou Ženevské konvence příliš k srdci. Přehmatů totiž byla celá řada.

Zřejmě nejvýraznějším mementem izraelské ofenzivy byl letecký úder na obec Kana. Bomby zasáhly několik domů, záchranáři vytáhli z trosek desítky těl. - více zde

Konvence přitom stanoví, že "velení všemi prostředky ověří, že cílem jsou jen vojenské objekty". Armádní důstojníci by proto měli volit "prostředky a způsoby vedení útoku tak, aby se vyloučily náhodné ztráty na civilních životech a objektech".

Za porušení pravidel lze považovat i izraelské bombardování Libanonu. Dokument jasně říká, že "každá strana umožní volný průjezd humanitárních konvojů pro civilní obyvatelstvo". Humanitární organizace ale kvůli zničeným silnicím neměly nejmenší šanci dopravit nezbytný materiál k potřebným.

Vymahatelnost sankcí je diskutabilní
Tvůrci dokumentu mysleli i na sankce. Ty by měly následovat pokaždé, kdy jedna ze stran podmínky úmluvy poruší. Jejich vymahatelnost je ale sporná.

"Existuje povinnost každé smluvní strany stíhat jakékoli porušení těchto úmluv," vysvětlil iDNES.cz prezident Českého červeného kříže (ČČK) Marek Jukl.

Mezinárodní společenství ale nemá takřka žádné prostředky, jak by mohlo donutit jednotlivé státy, aby "menší" porušení konvencí trestaly. "Menšími kauzami se mezinárodní společenství nezabývá. Teoreticky by se jimi mohla zabývat Rada bezpečnosti OSN, ale to se neděje," dodal Jukl.

"Větší" porušení už konvence nazývají válečným zločinem. K nim patří například útočení na zdravotnické jednotky či civilní objekty. Zapovězeno je rovněž mučení, trýznění, braní rukojmí, deportace či nucené přemísťování civilního obyvatelstva.

Jukl to ilustruje na příkladu zmiňované Kany: "Nejdříve by se muselo prošetřit, zda byla před útokem provedena všechna preventivní opatření. Pokud by se zjistilo, že nebyla, šlo by jednoznačně o válečný zločin."

I v takovém případě by ale stěžejní roli měly hrát jednotlivé státy. Až v druhé řadě nastupuje mezinárodní společenství, které může například zřídit zvláštní soudní tribunál.

AI: Izrael jsou váleční zločinci
Civilní ztráty na životech v Libanonu se nelíbí mezinárodní organizaci Amnesty International. Ochránci lidských práv židovský stát obvinili z válečných zločinů. - více zde

Izraelská vláda se ale brání tím, že sama chtěla ochránit svoje obyvatelstvo před raketami Hizballáhu. Libanonské hnutí si prý rovněž bere civilisty jako štíty.

Tuček ale tvrzení Jeruzaléma nevidí tak jednoznačně: "Duch konvencí a protokolů je jednoznačně takový, že jejich nedodržování jednou stranou nedává žádné oprávnění straně druhé, aby dohody porušovala."

Co také řeší Ženevské konvence

  • Bojující strany jsou vždy povinny rozlišovat mezi civilním obyvatelstvem a příslušníky ozbrojených sil a mezi civilními a vojenskými objekty - válečné operace jsou přípustné jen proti vojenským objektům a kombatantům.
  • Jsou-li pochyby, zda je osoba civilní, pokládá se za civilní. Je zakázáno brát rukojmí.
  • Zneužívání metody hladomoru proti civilistům je zakázáno.
  • Při pochybnostech, zda objekt s obvykle civilním účelem /škola, dům, kostel/ je využíván k podpoře válečných akcí, pokládá se za civilní.

Zdroj: Český červený kříž

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Nebyla to náhoda. V Katalánsku kvete džihád, chybí bariéry proti teroru

Španělsku se dlouhá léta teroristické útoky vyhýbaly, čtvrteční atentát v Barceloně ale národu připomněl, že se jim nedá zcela předejít, píší španělská média....  celý článek

Nůž (ilustrační foto)
Útočník ve finském Turku pobodal několik lidí, policie ho postřelila

Ve městě Turku na jihozápadě Finska pobodal útočník několik lidí. Policisté podezřelého muže na místě zadrželi, podle BBC útočníka postřelili do nohy a dál...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.