Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ženevská konference jedná o uprchlících z Kosova

  15:53
- V sídle Vysoké komisařky OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Ženevě dnes začala zvláštní konference o situaci utečenců z Kosova. Cílem naléhavé schůzky zástupců 56 zemí a řady humanitárních organizací je lepší koordinace již zahájené celosvětové pomoci.
Podle informací Spojených národů v minulých dvou týdnech z Kosova uprchlo více než 400.000 lidí. Západní státy dosud přislíbily, že převezmou kolem 100.000 utečenců. K největšímu počtu se zavázalo Německo, které hodlá poskytnout prozatímní útočiště 40.000 lidem. USA a Turecko chtějí přijmout po 20.000, Norsko 6000, Řecko 5000 a Kanada také 5000.

V pondělí večer začal z Makedonie fungovat letecký most, jehož prostřednictvím najde ve třetích zemích dočasné útočiště tisíce uprchlíků z Kosova. Zvláštními letadly už bylo vypraveno přes 1000 lidí do Turecka a Norska. Většina z nich si nesla jen nejnutnější věci zabalené v igelitových pytlích.
Australská vláda  nabídla, že je připravena dočasně přijmout kolem 4000 utečenců. Ministerský předseda John Howard uvedl, že azyl má být poskytnut na tři měsíce a v případě potřeby prodloužen. Španělsko nově oznámilo, že je připraveno přijmout 7 až 10 tisíc uprchlíků.
Ženevská konference se také zabývá pomocí v zemích nejpostiženějších tokem kosovskoalbánských uprchlíků - Albánii a Makedonii. Albánie se potýká se zhruba 240.000 utečenci a Makedonie se 120.000. Úřady ve Skopji už dříve uvedly, že jsou schopné se v zemi postarat jen zhruba o 20.000 běženců.
Vysoká komisařka OSN Sadako Ogatová na úvod odmítala kritiku, že je pomoc uprchlíkům liknavá. Poukázala přitom na značné dopravní problémy. Na letišti v albánském hlavním městě Tiraně například muselo být vykládáno ručně nákladní letadlo, neboť nebyla k dispozici žádná technika.
Také k desítkám tisíc lidí v zemi nikoho mezi Kosovem a Makedonií a Albánií prakticky nejsou podle Ogatové pracovníci jejího úřadu s to se dostat. Úřady na obou stranách hranice údajně brání humanitárním organizacím v pohybu.
V obavách, že se organizovaným mezinárodním transferem ocitnou kosovští Albánci daleko od vlasti, opět albánská vláda varovala před plány na rozmístění mnoha utečenců v západních zemích.
Prezident Rexhep Mejdani opakoval, že se kosovští Albánci mají zdržovat co nejblíže své vlasti a vrátit se tam, jak to jen bude možné. "Je důležité, aby zůstali blízko Kosova, blízko své země, blízko svých domovů, z nichž byli vypuzeni. Oč blíže jsou uprchlíci Kosovu, tím snadnější bude jejich návrat domů," řekl.
Mejdani zároveň odmítal názor, že přítomnost uprchlíků v Makedonii bude destabilizovat tamní vnitropolitickou situaci. "Tato úvaha je zcela mylná," řekl.
Podmínky utečenců v oblastech hraničících s Kosovem jsou v Makedonii nadále velmi špatné. V Blace žijí desítky tisíc vyčerpaných lidí v provizorních igelitových přístřešcích a v blátě. Na malém území je příliš mnoho lidí a zdravotní podmínky jsou tam znepokojující, upozornil Chris Thomas z amerického Červeného kříže.
O něco lépe jsou na tom uprchlíci na předměstí makedonské metropole Skopje, kde byli umístěni do vojenských stanů. Dostávají jídlo a ošetřují je hlavně řečtí lékaři.
Mezinárodní humanitární pomoc například kritizoval španělský list El Mundo. "Ke strategickým chybám nyní přistupuje špatná koordinace a nekompetence těch, kdo z velké dálky a z pohodlných kanceláří vypracovávají plány pomoci uprchlíkům. Jsou špatně připravené a ještě hůře se provádějí," napsal deník

 

Rakousko vybuduje v Albánii tábor pro uprchlíky
Rakousko vybuduje v Albánii tábor pro 5000 uprchlíků se všemi nezbytnými zařízeními a bude jej po dobu jeho provozu zásobovat potravinami a zdravotními potřebami. Rozhodla o tom během krizového zasedání rakouská vláda s tím, že dalších 5000 uprchlíků z jugoslávské provincie Kosovo bude přijato na rakouském území.
Rakouská pomoc by mohla být rychlejší, větší a operativnější, pokud by rakouská armáda, která humanitární akci v Albánii organizačně zajišťuje, vlastnila technicky dokonalejší letouny a modernější vrtulníky, uvedl k tomu vídeňský rozhlas.
Rakouská vláda schválila na humanitární akce pro kosovské běžence mimořádné prostředky ve výši půl miliardy šilinků (asi 1,35 miliardy korun).
Již počátkem velikonočního víkendu odletěla do Albánie skupina ženijních důstojníků rakouské armády, kteří mají ve spolupráci s albánskými orgány najít vhodný prostor pro vybudování rakouského tábora pro uprchlíky. Rakousko hodlá tento areál na ploše nejméně tří hektarů vybavit mimo jiné generátory, polní nemocnicí, hygienickými zařízeními a také úpravnou pitné vody.
V Rakousku byly již shromážděny desítky tun materiálu a stanů pro vybudování tábora. Problémem zůstává přeprava na místo určení. Rakouská armáda vlastní jediný velkokapacitní přepravní letoun Skyvan z 60.let, a i s tím má přeletové problémy. Do Albánie s ním letěla skupina ženistů hledajících lokalitu pro tábor, a místo desetihodinového letu se cesta protáhla na dva dny: letoun totiž létá moc nízko (pouze 3000 metrů) a nemohl mu být proto povolen přelet nad některými oblastmi, uvedl rakouský rozhlas s tím, že bude třeba v zahraničí pronajmout přepravní letouny, které běžně létají ve výšce deseti kilometrů.
Ženisty hledající místo pro tábor mělo v pondělí podpořit 20 dalších vojenských specialistů se čtyřmi vrtulníky, které by převážely přivezený materiál na staveniště. Pro odpor Svobodných (FPÖ) však parlamentní výbor vyslání zatím neschválil. Podle odpůrců akce nebyla stanovena míra ohrožení, kterému by rakouští vojáci byli v krizové oblasti vystaveni, a zastaralé vrtulníky nejsou údajně náležitě vyzbrojeny, aby mohly klást odpor v případě napadení. Záležitost nyní řeší rakouské ministerstvo obrany, uvedl rozhlas.
Rakouské státní orgány rovněž sjednotily všechna konta pro finanční dary na pomoc kosovským běžencům, dosud provozovaná různými humanitárními organizacemi, pod jediné u Poštovní spořitelny. Ochota veřejnosti přispět na tyto účely byla podpořena i tím, že vláda hradí poštovné či poplatky za bankovní převody, takže na konto budou převáděny vždy celé zaslané částky.

Kosovští Albánci při útěku

Kosovští uprchlíci dostávají lahve s vodou

Odchod kosovských albánců z Kosova

Odpočívající kosovský uprchlík

Odchod etnických Albánců z Kosova

Stovky kosovských Albánců opouští svůj domov

Lidé odjíždějí z Kosova vlakem

Cesta z Kosova do Makedonie

Utečenci z Kosova u albánského města Durres, 35 km západně od Tirany

Skupina kosovských Albánců po útěku z Kosova v Makedonii, asi 20 km západně od Skopje

Počty uprchlíků z Kosova.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.