"Běžte na preventivní vyšetření, obětujte těch pár peněz, vaše zdraví za to stojí," radí všem. Káťa prý byla vždy trochu posedlá zkoumáním svého zdravotního stavu. Když onemocněla, bylo jí necelých pětatřicet.
"Přesto na mě příběh Anny K. udělal dojem a já to brala jako motivaci - za 250 korun jsem si nechala vyšetřit prsa na ultrazvuku. Šla jsem tam přesto, že jsem nenašla bulku a můj gynekolog se na mě díval fakt divně - proč to vůbec dělám," začíná své vyprávění Káťa.
Druhým důležitým člověkem, který ji pobídl k prevenci, byla lékařka, kterou obsluhovala v restauraci, kde pracovala. "Paní doktorka Picková mě nabádala, ať přijdu, že tím nic neztratím," vzpomíná po dvou letech.
Vše vzalo rychlý spád
Byl říjen 2010 a sono ukázalo centimetrovou bulku. Následovala série vyšetření, tři týdny čekala na výsledek, ale nález byl bohužel pozitivní. No a pak vzaly události překotný spád: operace v Brně, další série vyšetření, do toho Vánoce. Na operační stůl zalehla až zkraje ledna.
"To už byly nádory dva a chycené lymfatické uzliny. Rakovina postupovala rychle. Zpětně si říkám, že mohli být lékaři pohotovější," přemítá dnes. Přestala okamžitě kouřit a celé měsíce, které trávila v nemocnici nebo doma v posteli, jí byl oporou rodinný ženský klan - máma, sestra Táňa i energická babička. Nad vodou ji držel i manžel Vladimír a především šestiletý syn Adam, k němuž se Káťa velmi upnula.
Bývalá servírka prodělala dvě operace a klasickou léčbu. Přišla o ňadro, dostala několik dávek záření a chemoterapie. "Mé tělo to snášelo kupodivu dobře. Chvílemi jsem byla trochu mimo, pak jsem třeba tři dny prospala," vyprávěla mladá žena.
Pronásledovaly ji i zajímavé chutě. "Jednou mě Vladimír vezl ze Žluťáku a já si u benzinky musela koupit třetinku piva. Dala jsem si tři hlty a bylo mi líp," vybavuje si.
Nejhůř snášela potíže s lymfatickými uzlinami, které jí z jednoho podpaží odstranili. Lymfa po operaci dlouho otékala, musela mít vývod, bylo to bolestivé a nepříjemné.
"Vlastně mě vůbec nějak nerozhodilo, když jsem přišla o vlasy, nenosila jsem paruky ani se nemaskovala šátky. V srpnu přijdu preventivně ještě o druhé ňadro. Ležela se mnou v nemocnici paní, která to odmítla. To já říkám: raději život než ty mé přednosti. Život je přece důležitější," tvrdí.
Setkala se i s Annou K.
O brněnské nemocnici mluví v dobrém. Masarykův onkologický ústav pacientům poskytuje neobyčejně chápavé a vstřícné prostředí. Nemocní jsou tam totiž na prvním místě. Když jsem se zeptala, jak je možné, že má tak jasný obličej bez vrásek, odpověděla:
"To je chemoterapiemi, byla jsem strašně oteklá. Pak to splasklo a mám pleť jak mladice. Dokonce mi zbělely zuby." Káťa se loni na festivalu Zámostí náhodou s Annou K. potkala.
"Uviděla mou holou hlavu a zkušeně se mě zeptala, kolikátou chemoterapii mám za sebou. Bylo to silné setkání, kamarád nás vyfotil, mám to na profilu na Facebooku," říká s úsměvem.
Káťa Krotká úplně přehodnotila priority. Dřív brala za důležité peníze, pěkné oblečení, práci obětovala spoustu času. Dnes se nestresuje, žije hlavně pro syna, našla si klidnější práci na částečný úvazek.
Byť s manželem splácejí hypotéku, nenechává se tím ničit. "V květnu mi po testech doktoři řekli, že už rakovina v mém těle není. Když se to kamarádi dozvěděli, rozhodli se uspořádat malou oslavu, bude tento pátek v hospodě na Kuželně v Borovině. Už se tam moc těším. Jsem ráda na světě, jsem ráda, že mám skvělou rodinu, jsem ráda, že jsem tady a dýchám," uzavírá vyrovnaně.
