Korejka, jejíž jméno jihokorejské agentury neuvádějí, žádá u soudu podíl z majetku po své babičce. Ta na něj získala právo po svém zesnulém muži, který ji v padesátých letech zanechal se čtyřmi dětmi na komunistickém severu a utekl na jih. V době korejské války (1950-1953) do Jižní Koreje prchlo velké množství lidí.
Na jihu se muž znovu oženil a nashromáždil značný majetek. S novou manželkou ale neměl děti. Vnučka se stala jeho jediným přeživším příbuzným z KLDR a před lety se mu podařilo se s ní poznat díky programu setkávání rodin rozdělených válkou mezi Jižní a Severní Koreou. Zůstali spolu ve styku a dědeček vnučce, která žila ve zbídačené KLDR, často posílal peníze.
Pak zemřel, a když se to vnučka dozvěděla, rozhodla se přeběhnout hranice a požádat o podíl z dědictví. Podobných případů je v poslední době čím dál tím víc.
Miliony pro devět dětí z obou Korejí
V červnu rozhodl soud v Soulu, že čtyři Severokorejci a pět jejich nevlastních bratrů a sester z Jižní Koreje se má rozdělit o majetek, který zanechal jejich zesnulý otec. Šlo o první soudní rozhodnutí svého druhu, které uzavřelo žalobu podanou Severokorejci v únoru 2009. Ti požadovali podíl z dědictví po svém zesnulém otci, jehož majetek dosahoval deseti miliard wonů (asi 156 milionů korun).
Rozdělení Korejského poloostrova a následná válka roztrhly v 50. letech desetitisíce rodin. Mnozí lidé ani nevědí, jestli jejich příbuzní na opačné straně nejstřeženější hranice světa ještě žijí. Soul ale považuje celý poloostrov za své území a občané KLDR mají automaticky právo na občanství v Jižní Koreji, což znamená, že mohou vést soudní spory.
Jihokorejská vláda schválila zákon, který definuje práva Severokorejců, jejichž rodinní příslušníci po válce uprchli na jih. Zákon mimo jiné stanoví, že Severokorejci nemohou vyvézt dědictví po jihokorejských příbuzných ze země bez schválení vlády v Soulu.
