Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chilanka adoptuje nechtěná mrtvá novorozeňata, pak je z piety pohřbívá

  22:32aktualizováno  22:32
Chilanka Bernarda Gallardová procházela martyriem adopce, když v novinách uviděla děsivý titulek: „Příšerný zločin. Novorozené dítě odhozeno na skládku.“ S pocitem, že se dítěte mohla ujmout místo toho, aby zemřelo mezi odpadky, se jej vydala hledat. Během dvanácti let adoptovala a pohřbila čtyři nechtěná nemluvňata.

Ilustrační foto | foto: AP

Holčičku, které se expresivní titulek článku týkal, našli na začátku dubna 2003 v černém pytli na odpadky ve městě Puerto Montt na jihu Chile. Gallardová byla podle BBC zděšena a okamžitě se rozhodla dopřát zemřelému děvčeti důstojný pohřeb.

Holčičku pojmenovala Aurora podle římské bohyně svítání. Podle ní totiž vnesla světlo do temnoty. Rozhodnutí, že ji pohřbí, rozběhlo složitý byrokratický proces. V Chile je každé mrtvé tělo, které nenáleží žádné rodině, považováno za lidský odpad a nakládá se s ním stejně jako s veškerým zdravotnickým odpadem v nemocnicích.

Odložené děti v Chile

Podle oficiálních chilských statistik se ročně najde deset odložených novorozenců. Skutečná čísla však budou nejspíš vyšší, na některé skládky je vstup zakázán, a mrtvé děti tam proto nikdo nenajde. Potrat je v jihoamerické zemi nelegální a matka usvědčená z odložení dítěte může skončit až na pět let ve vězení. Lékaři proto v těchto případech raději říkají, že se dítě narodilo mrtvé.

Aby tomu zabránila, musela žena získat lékařské potvrzení, že dítě po porodu žilo. Díky němu jej pak mohla zaregistrovat jako lidskou bytost, která má právo na pohřeb. Poté musela přesvědčit soud, že není Aurořina provinilá biologická matka, a následně ji musela adoptovat. Soudce jí tehdy údajně řekl, že podivnější případ ještě neřešil. Nikdo předtím mrtvé dítě neadoptoval. Pochopil však, že žena dělá správnou věc.

Na Aurořin pohřeb přišlo pět set lidí - děti, lékaři, zdravotní sestry, soudce i novináři, kteří celý případ několik měsíců sledovali. Pohřeb podle Gallardové atmosférou připomínal velký narozeninový večírek, oslavu Aurořina života. Lidé o malém děvčátku zpívali písně a četli básně.

Na hrobech dětí se objevují květiny

„Chtěla jsem, aby se místní lidé zamysleli nad tím, co se děje. Proč odkládáme děti a necháváme je zemřít, když tu čekají nejméně čtyři rodiny připravené je adoptovat? Místo zabíjení dětí je dejme k adopci,“ vyzvala Gallardová.

Pouhý den po pohřbu však někdo na skládku vyhodil dalšího novorozence. Gallardová mu dala jméno Manuel a rovněž jej adoptovala. Poté ještě Victora a Cristobala. Nyní podstupuje obtížný proces znovu, a to kvůli Margaritě.

„Chci jim vrátit jejich důstojnost a dát jim místo, kde budou moci odpočívat v pokoji,“ uvedla Gallardová, která hroby „svých“ dětí často navštěvuje a mnohdy u nich nalezne květiny. Možná od jejich skutečných matek, které tak mají kde truchlit a vyrovnávat se s tíživým svědomím.

„Když máte živé dítě, oblékáte ho, krmíte a ukládáte do postýlky. Když se vaše dítě narodí mrtvé, koupíte rakev a uspořádáte mu slušný pohřeb,“ říká Gallardová. Ví však, že některé ženy své novorozeně nechtějí. Třeba znásilněné mladé dívky nebo velmi chudé ženy, které si jej nemohou dovolit.

„Jsou tu mladé ženy, často spíše dívky, které se stanou oběťmi znásilnění a incestu. A pokud je znásilní jejich vlastní nebo nevlastní otec, jsou příliš vyděšené na to, aby o tom někomu řekly. Násilníci často živí celou rodinu.“

Žena otěhotněla v šestnácti po znásilnění

Gallardová tyto příběhy dobře zná, i ji v šestnácti znásilnili. Otěhotněla a narodila se jí dcera. Jen díky podpoře rodiny a přátel se s ponižujícím zážitkem znásilnění vyrovnala a dceru miluje.

„Kdybych však na to zůstala sama, asi bych se cítila stejně bezmocně jako ony,“ vzpomíná Chilanka. S nechtěnými dětmi ji pojí ještě jedno pouto. Její prababičku našli v Itálii krátce po narození na schodech ženského kláštera.

Proti vyhazování nechtěných miminek do odpadků začala také bojovat pomocí letáků.  Věci se podle ní za posledních dvanáct let pohnuly k lepšímu, chilské zákony přesto stále diskriminují chudé nebo zneužité ženy. Navrhuje také, aby bylo možné odkládat děti legálně například do nemocnic.

Režisér Rodrigo Sepúlveda o jejím počinu natočil drama Aurora, se kterým v současnosti objíždí chilská kina a světové filmové festivaly. Snímek už získal několik ocenění, například v Santiagu nebo Miami.

Autor:


Témata: adopce




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.