A zřejmě také nebude rozhodující pro další případy: "Jde o jedno konkrétní rozhodnutí v konkrétní záležitosti. Nemůže ovšem nahrazovat legislativní úpravy. Proto se domnívám, že napříště bude opět nutné zvážit všechny okolnosti," řekla soudkyně Matoušková z Obvodního soudu pro Prahu 9.
Na soud se před časem obrátilo Centrum asistované reprodukce ISCARE IVF: "Máme pacientku, která o takový zákrok stála. Manžel zemřel na těžké onkologické onemocnění. Ještě předtím, než nastoupil chemoterapeutickou léčbu, se ovšem rozhodl pro odběr a odborné uchování spermatu," popisuje případ Michal Tošovský z centra.
Podobný postup je podle odborníků běžný: "Léčba onkologických onemocnění velmi často zničí či výrazně zhorší šanci mít vlastní děti.
Takže je možné nechat si před zahájením léčby odebrat spermie či vajíčka, a když je léčba úspěšná, později použít," říká Tonko Mardešič ze Sanatoria Pronatal, který se na problematiku umělého početí dlouhá léta specializuje.
Podle Mardešiče neexistuje studie, která by svědčila o tom, že je u takto počatého dítěte vyšší riziko onemocnění. "Jde ovšem o velmi mladou problematiku," prohlásil Mardešič.
V tomto případě se ovšem Centrum ISCARE IVF rozhodlo požádat o vyjádření soud: podle českých zákonů musí být pro umělé oplodnění souhlas obou partnerů. (Uměle byla v Česku počata přibližně dvě procenta dětí). Souhlas však nebyl možný.
"České zákony umělé oplodnění v tomto případě neumožňují. Navíc se domníváme, že vznikající dítě má mít oba rodiče. Proto etická komise jako poradní orgán ministra zákrok nedoporučila. Pan ministr s tím ale osobně souhlasil," prohlásil mluvčí ministerstva zdravotnictví Otakar Černý.
"Stanoviskem etické komise se řídíme, je pro nás směrodatné. V tomto případě jsme se ovšem obrátili ještě na soud, který rozhodl jinak: že podle ústavy i Listiny základních práv a svobod na to má žena nezadatelné právo," prohlásil Tošovský.
V odůvodnění soudu se píše, že žádná státní instituce nemůže do těchto základních lidských práv zasahovat. A že nárok ženy je v souladu s etikou, protože "zplození dítěte zabránilo jen těžké onemocnění a posléze úmrtí jejího manžela".
Přirozený nárok je podle soudkyně vyjádřen rozhodnutím manžela uchovat své sperma. Situaci by zřejmě usnadnilo, kdyby manžel při odběru spermatu podepsal dokument, v němž by souhlasil s jeho použitím i v případě své smrti.
"Jeho souhlas pochopitelně máme, ale samozřejmě netušil, že léčba bude neúspěšná. Je navíc otázka, zda by právníci takové přání respektovali," soudí Tošovský.
A ředitel centra Miroslav Kadlec dodává: "I kdyby byly další podobné případy, znovu budeme žádat o vyjádření soud."
