Marie Jopková chodila do zvláštní školy, vyšla ze šesté třídy. Poté například pracovala jako brigádnice v zahradnictví, případně někde uklízela. Nyní je v invalidním důchodě. "Ani nevím proč," poznamenala na policejním výslechu.
S matkou a sestrami bydlela v domku ve Velké Polomi, obci nedaleko Ostravy. Hlavně nejstarší z žen se starala o retardovanou Emilii. Když však matka v roce 1999 zemřela, opatrovatelkou se stala Marie. Se sestrou žily v přízemí, třetí ze sester se přestěhovala do poschodí, kde vzala na byt rodinu známých.
Nejedla, nepila, z úst ženě tekla bílá pěna
Zdravotní stav postižené Emilie se po loňských Vánocích prudce zhoršil. "Starala jsem se o ni, nakupovala, uklízela, myla. Nebila jsem ji, i když mi nadávala," líčila policistům obžalovaná. Na soudu už vypovídat odmítla.
Od půlky února už Emilie nevstala ani z postele. "Odmítala se umývat, říkala, ať ji nechám, že už umírá," řekla obžalovaná. Když už se žena 26. února takřka přestala hýbat a z úst se jí řinula bílá pěna, zavolala Jopková obvodního lékaře. Ten okamžitě přivolal sanitku.
Ženin stav byl zoufalý. Ležela ve výkalech, dostala bakteriální otravu krve. Měla vši, údajně po ní lezl hmyz, trpěla proleženinami a byla vyhladověla. Za pět dnů v nemocnici zemřela. "Nic jsem jí neudělala. Neunesla jsem ji, tak na posteli ležela na jednom místě, jíst odmítala," hájila se Jopková.
Hodinu stála před jinou soudní síní
Jak však líčení naznačuje, opatrovatelství nezvládala. A možná ani zvládnout nemohla. Sama má totiž dost velké problémy. Do Ostravy Jopkovou přivezl obvodní lékař, protože v tak velkém městě prý nikdy nebyla. Jednání začalo o hodinu později, protože stála před zcela jinou soudní síní. Nakonec i její vyjadřování svědčí o tom, že ošetřování sestry bylo nad její síly.
Třetí sestra se o dění v přízemí domku vůbec nezajímala, podle Jopkové se je naopak s nastěhovanými známými snažili dostat do ústavu. Čtyřikrát ročně do domku docházel lékař, obdobně chodily pracovnice obecního úřadu. Naposledy před zimními svátky. "Paní z úřadu mi říkala, proč jsem je nezavolala, že by pomohly. Nenapadlo mě to," řekla žena.
Obhájce: Určitě tam nebyl úmysl
Za týrání svěřené osoby může Jopková dostat pět až dvanáct let vězení. "Pro toto odsouzení by tam musel být úmysl, což podle mého názoru nebylo naplněno," poznamenal obhájce a dodal, že velmi bude záležet na znaleckém posouzení psychického stavu Joskové.
Na dotaz, proč byla tedy stanovena opatrovatelkou, obhájce odvětil, že nechce soudit soudce, kteří o tom rozhodli. "Navíc to bylo už v roce 1999, kdy byl stav její sestry ještě mnohem lepší."
Rozsudek by mohl padnout ještě tento týden.
