Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žena, jež byla mužem, nesmí k armádě

  9:59aktualizováno  9:59
Jaroslava Brokešová možná změní vojenské předpisy, jež zakazují práci v armádě lidem, kteří si operací nechali změnit pohlaví. Ministr obrany Karel Kühnl totiž prohlásil, že je nesprávné, jestli Brokešovou vojsko odmítlo jen kvůli změně pohlaví.

"Nutí mě to k úvahám o změně vyhlášky. Nechal jsem se o případu informovat a zvažuji, jakým způsobem k této situaci přistoupím," řekl Kühnl.

Vyhlášku, jež zakazuje lidem s "poruchou sexuální identity" pracovat v armádě, schválil parlament v roce 1999. Tehdy pro ni zvedl ruku i poslanec Kühnl.

Podle primáře psychodiagnostického oddělení vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích Jiřího Klose jsou transsexuálové psychicky labilní, což může být ve vypjatých situacích nebezpečné.

Jenže Brokešová namítá: "Nejsem už transsexuál. Fyzicky, psychicky i právně jsem pro všechny úřady normální ženská. Jen ne pro armádu," protestuje.

Dodává, že "poruchou sexuální identity" už od loňského června, co byla na operaci, netrpí.

S tím souhlasí i sexuologové, kteří dokonce armádní vyhlášku považují za diskriminaci. Třeba sexuoložka Hana Fifková zdůrazňuje, že změna pohlaví není žádná nemoc, která člověka handicapuje. "Naopak, když si transsexuál změní pohlaví, je spokojenější a také odolnější. Proč by to mělo vadit armádě, když to nevadí policii? Znám několik mužů - policistů, kteří byli dříve ženami, a nemají s proměnou potíže," říká sexuoložka.

Její slova potvrzuje náměstek policejního prezidenta Jaroslav Macháně: "Osobně s tím nemám problém."

Podle Fifkové by si armáda měla vážit toho, že v ní chce Brokešová sloužit: "Už martyrium, jímž prošla, vypovídá o její odvaze."

Tu oceňuje i primář Klose, který s přijetím Brokešové do armády souhlasí - i když jen podmínečně a jen pro práci, kde nebude vystavena vypětí. Užitečná by mohla být třeba v kanceláři. V případě nasazení v Iráku či Afghánistánu je ovšem "kategoricky proti". Každopádně přijetí Brokešové do armády by považoval za velký precedens, na který by si armáda teprve musela zvyknout.

Advokátka Dagmar Raupachová považuje postup armády za diskriminační, protože Brokešová je podle práva ženou jako každá jiná a to jí nemůže nikdo, ani armáda, upřít. Říká, že za diskriminaci by jednání vojáků téměř jistě označil i soud, pokud by se na něj žena obrátila. Brokešová má zatím patnáctidenní lhůtu na odvolání proti zamítavému stanovisku armády a zvažuje, jestli se odvolá. Více ZDE

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dynamická ukázka modifikovaného  pancéřového bojového tanku T-72M4 CZ
Na Dnech NATO se bojovalo na zemi i ve vzduchu. Saúdy zradilo počasí

I přes nepřízeň počasí navštívilo sobotní program Dnů NATO v Ostravě více než 65 tisíc lidí. Pro diváky pravděpodobně nejatraktivnější představení...  celý článek

Americký torpédoborec USS Ross u pobřeží Skotska odpaluje antiraketu ke zničení...
NATO naostro testuje protiraketový deštník, má zničit balistické střely

Bude to první takřka ostrý test. Severoatlantická aliance během cvičení "Formidable Shield" u Skotska vyzkouší svůj protiraketový deštník. Tentokrát ale...  celý článek

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.