Propuštění dvaapadesátileté bývalé učitelky Martinové, která byla odsouzena ke 30 letům vězení a odpykala si jich zhruba 16, kritizují hlavně pozůstalí po obětech řádění dvojice, jejíž případ je i po řadě let v Belgii velmi citlivým tématem.
Lze očekávat, že se v Belgii uskuteční řada demonstrací, jak tomu bylo při procesu s vraždícím párem i po nedávném rozhodnutí soudu ženu propustit.
Pobyt v klášteře
Dutroux dostal v roce 2004 doživotní trest za únos, věznění a sexuální zneužívání šesti dívek, z nichž čtyři jeho trýznění v letech 1995 a 1996 nepřežily. Martinová činy svého manžela kryla a zároveň se na nich podílela. Oběti věznila a dvě osmileté dívky nechala zemřít hlady. S Dutrouxem se rozvedla až při pobytu v žaláři v roce 2003.
Hlavní podmínkou jejího propuštění je, že musí žít v ústraní a pobývat v klášteře v obci Malonne asi 60 kilometrů jihovýchodně od Bruselu. Plán jejího opětovného začlenění do společnosti také počítá s tím, že se žena nebude smět přibližovat k rodinám obětí (více čtěte zde).
Kolem jinak poklidného zařízení, které obývá zhruba desítka starších duchovních a v němž Martinová najde nyní útočiště, byla už raději posílena bezpečnost.
