Žen v politice po volbách ještě ubude

  • 4
V politice by mělo být více žen, ozývá se rok za rokem. Opakovaně to Česku vzkazuje také Evropská unie. Bez výsledku. Už dnes je jasné, že ani červnové volby změnu nepřinesou: v dolní komoře parlamentu usedne ještě méně žen, než jich je tam dnes.

V dosavadní Poslanecké sněmovně jsou ženy zastoupeny šestnácti procenty. "Při pohledu na kandidátky, respektive na prvních pět volitelných míst, je patrné, že toto procento nevzroste, spíš se sníží," odhaduje Irena Šilhanová z odboru pro rovnost žen a mužů ministerstva práce a sociálních věcí.

Například na volitelných místech kandidátek sociální demokracie pro volby do sněmovny jsou pouze tři ženy: Petra Buzková, Jitka Kupčová a Milada Emmerová. ČSSD je přitom jediná z tuzemských politických stran, která má ve stanovách pravidlo na pětadvacetiprocentní zastoupení žen ve stranických funkcích. V případě kandidátek tato kvóta neplatila.

"Nízký počet žen na našich kandidátkách beru jako osobní prohru," prohlašuje poslankyně a předsedkyně sociálnědemokratických žen Jana Volfová, která při primárních volbách v kraji Vysočina propadla.

Vláda ČSSD před čtyřmi lety slibovala ženy na ministerských postech, nakonec se ministryní nestala ani jedna žena. Při pohledu na stínové vlády opozičních stran (ODS má tři ministryně a Koalice jednu), je přitom jasné, že i v budoucnu zůstanou počty českých žen-ministryň hluboko pod evropským průměrem.

Odborníci na gender studies, feministky, politikové a političky tuto situaci vysvětlují opakovaně stejnou frází: problém tví v přístupu společnosti. Veřejnost podle nich není ochotna ženy v jejich cestě do politiky podpořit a ženy samy necítí potřebu do ní vstupovat.

"Většinový přístup, že politika je především mužská věc nevhodná pro ženy, se nezmění ze dne na den. Ženy je třeba povzbuzovat, aby do politiky vstoupily. Nedělala jsem to, ale teď budu," říká feministka Michaela Marxová-Tominová.

Jako účinný prostředek, jak dostat co nejrychleji více žen k politické moci, se stále častěji zmiňují kvóty. Tento systém pozitivní diskriminace funguje ve Francii či v Belgii, mezi českými politiky však až na pár výjimek nemá podporu. "Musíme ženám vytvořit podmínky, aby se mohly politice věnovat, i když mají rodiny. Kvóty to nevyřeší," míní například lidovecký senátor František Bartoš.

Premiér Miloš Zeman je zarytým nepřítelem jakéhokoli upřednostňování na základě pohlaví: "O účasti žen v politice mohou rozhodnout jen jejich výsledky. Nebudou v politice na základě postojů 'jsem žena - dejte mi funkci' ani na základě dmoucích se ňader."

Evropská unie připomíná České republice, že vyšší počet žen je jednou z priorit její politiky. Brusel však pochválil novelu zákoníku práce, která podle EU přinesla pozitivní změny v souladu s evropskými zákony.

Podle novely jsou zaměstnavatelé povinni zajistit každému zaměstnanci rovnocenné zacházení, a to jak v oblasti platové, tak kariérní. Mateřskou dovolenou pak nově nahradila dovolená rodičovská. Jenže ženy podle průzkumů nevěří, že by se v případě sporu domohly nějaké nápravy.

"Jde právě o to, aby legislativa nebyla jen na papíře, ale aby se prosazovala v praxi a ženy o svých možnostech věděly," říká Nadia Constantini z Delegace Evropské komise. Tomu by měl podle Constantini pomoci i nový, tzv. twinningový projekt, na němž se bude podílet ministerstvo sociálních věcí a švédský partner. Projekt se má rozeběhnout v dubnu, zatím však není jasné, jaký recept Švédové přivezou.

"Začneme analýzou situace, abychom zjistili, jaký má být český model. Dáme dohromady experty, budeme pořádat semináře, vydáme brožury, které ženám budou radit, jak hájit svá práva," uvedla švédská vedoucí projektu Gerd Elmfeldtová. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video