Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Berlínské volby vyhrála sociální demokracie, říkají odhady. AfD je pátá

  16:23aktualizováno  20:55
Nedělní volby v Berlíně vyhrála podle odhadů veřejnoprávní televize ZDF sociální demokracie (SPD) s necelými 22 procenty hlasů. Koaliční Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové skončila s 18 procenty druhá, Alternativa pro Německo (AfD) je s téměř 14 procenta až pátá. Jisté je, že koalice SPD a CDU po volbách skončí.

Zemské volby v Berlíně (18. září 2016) | foto: Profimedia.cz

Zcela první odhad výsledků voleb přitom SPD předpovídal ještě o jedno procento hlasů více, naopak AfD 12,5 procenta. Předpokládá se, že čísla se budou ještě měnit oběma směry.

Novou koalicí by se mohla stát levicové uskupení SPD, Zelených a Levice.

Právě Zelení a Levice se do berlínského zastupitelstva s odhadovanými 15,4, respektive 15,6 procenta hlasů dostanou s přehledem a skončí na třetím a čtvrtém místě. Na radnici je bude nejspíš následovat i Svobodná demokratická strana (FDP), která by se díky 6,5 procenta hlasů měla do zastupitelstva vrátit. Odejdou z něj naopak Piráti, kteří propadli a dostali podle odhadů jen kolem 1,5 procenta.

Fotogalerie

Metropoli dosud vládne koalice sociálních a křesťanských demokratů (SPD a CDU) v čele se sociálním demokratem Michaelem Müllerem. Její osud však nedělní volby zřejmě zpečetily.

Pokud se odhady, do nichž jsou nyní započítány i průběžné výsledky, potvrdí, bude ve své funkci moci pokračovat současný primátor Michael Müller ze sociální demokracie.

Očekává se, že novou koalici v německém hlavním městě, které je zároveň jednou ze 16 spolkových zemí, vytvoří se Zelenými a Levicí. Právě takovou si podle průzkumů Berlíňané přejí nejčastěji. Většinu se zhruba 89 křesly ve 149členném sboru by měla mít pohodlnou.

SPD totiž dříve oznámila, že s křesťanskými demokraty Angely Merkelové už nad městem vládnout nechce.

I když sociální a křesťanští demokraté, kteří vládnou i na spolkové úrovni, skončí na prvních dvou místech, příliš důvodů k radosti nemají. Pro CDU by bylo 18 procent zatím vůbec nejhorším výsledkem v Berlíně a pokračováním neúspěšného trendu z letošních zemských voleb. Pro SPD by 22 procent znamenalo dosud druhý nejhorší výsledek v německé metropoli. Obě oproti volbám v roce 2011 ztratí kolem pěti procent hlasů.

Výsledek hlasování může naopak slavit Levice, která by mohla posílit o zhruba čtyři procenta oproti minulým volbám, a FDP, jež by měla získat téměř o pět procent více. U postkomunistické Levice je zajímavé to, že dodnes boduje výrazně více u voličů z bývalého východního Berlína. U těch se dařilo také Alternativě pro Německo, která do berlínského zastupitelstva vstoupí vůbec poprvé, a bude tak mít zákonodárce už v deseti zemských sněmech nebo zastupitelstvech.

U těch se dařilo také Alternativě pro Německo, která do berlínského zastupitelstva vstoupí vůbec poprvé, a bude tak mít zákonodárce už v deseti zemských sněmech nebo zastupitelstvech. Zároveň ale strana nezopakuje dva týdny starý úspěch z Meklenburska-Předního Pomořanska, kde v zemských volbách získala přes 20 procent hlasů a porazila i CDU.

Berlínské voliče, z nichž velká část si zakládá na otevřenosti města, protiimigrantská rétorika AfD tolik nezaujala. Průzkumy ukazují, že u nich větší roli hrála témata jako sociální spravedlnost, zaměstnanost nebo školství. Dosavadní koalici, za níž se Berlínu ekonomicky daří, potrestali voliči podle pozorovatelů především za nedobře fungující úřady nebo za selhání při rozsáhlých projektech jako je stavba nového letiště.

18.září 2016 v 20:55, příspěvek archivován: 18.září 2016 v 21:00

#SPD jetzt bei 21,9%, #AfD bei 13,8% - #agh16 #zdfwahl pic.twitter.com/QTmxZ6J938

Berlíňané na svou možnost volit čekali desítky minut

Volby do městského zastupitelstva provázel mimořádný zájem Berlíňanů. O tom, kdo v po volbách usedne v berlínském zastupitelstvu, rozhodovalo od osmé hodiny ranní téměř 2,5 milionu oprávněných voličů. Volební účast byla podle rádia RBB mnohem vyšší než loni, před některými hlasovacími místnostmi museli Němci čekat i desítky minut. Hlasování skončilo v 18 hodin.

Volby jako zkouška pro CDU

Křesťanští demokraté nedávno zažili volební debakl. Na začátku září je Alternativa pro Německo těsně porazila ve volbách do zemského parlamentu Meklenburska - Předního Pomořanska.

Právě v této spolkové zemi je přitom i volební okrsek, v němž kancléřka Angela Merkelová tradičně kandiduje při volbách do Spolkového sněmu (psali jsme zde).

Merkelová přiznala, že volební porážka je důsledkem její politiky ve vztahu k přijímání přistěhovalců z Afriky a Blízkého východu. Svůj přístup však měnit nehodlá.

Nedá se ovšem říci, že by výsledek voleb v jedné spolkové zemi na severovýchodě Německa odrážel celkový postoj Němců k CDU a její migrační politice. Kancléřčina strana s přehledem vyhrála komunální volby v Dolním Sasku.

Berlín má statut jedné z 16 spolkových zemí Německa. Jeho vedení tedy voliči nevybírají v komunálních volbách, ale v zemských - městské zastupitelstvo je vlastně zemským parlamentem.

Müillerova SPD vyhrála i minulé volby v roce 2011. Oproti minulému hlasování však nejspíš oslabí, průzkumy jí přiznávaly podporu kolem 23 procent voličů. Pohorší si i CDU, pro níž je hlasování v Berlíně důležitou zkouškou před parlamentními volbami v příštím roce. Mohla by získat zhruba 18 procent hlasů a celkové druhé místo, odhadují statistici.

Na rozdíl od některých bývalých východoněmeckých zemí se v Berlíně nečekal dramatický úspěch Alternativy pro Německo (AfD), i kvůli tomu, že se v německé metropoli kampaň netočila jen kolem migrace, na jejíž kritice tato strana staví. Řada berlínských politiků naopak v uplynulých týdnech zdůrazňovala, že hlavní město spolkové republiky musí zůstat světu otevřené a přátelské.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.