Natalija Gorbaněvská | foto: Profimedia.cz

Zemřela Natalija Gorbaněvská, jedna z osmi statečných z Rudého náměstí

  • 67
V noci na pátek zemřela ve věku 77 let Natalija Gorbaněvská. Byla jednou z osmi statečných, kteří si v srpnu roku 1968 dovolili jít na Rudé náměstí v Moskvě protestovat proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Sovětský režim ji za to zavřel do psychiatrického vězení.

Gorbaněvská se narodila v roce 1936 v Moskvě. Vystudovala Leningradskou univerzitu, obory filologie a učitelství ruského jazyka a literatury pro střední školy. Poté pracovala v Moskvě jako knihovnice a překladatelka.

Demonstrovala i letos, policie je rozehnala ještě rychleji

O tom, jak málo se změnila Moskva za posledních 45 let, vypovídala reakce policie na vzpomínkovou akci ruských aktivistů letos v srpnu. Spolu s Gorbaněvskou si přišli 25. srpna na Rudé náměstí připomenout akci sovětských disidentů, kteří tu protestovali v roce 1968 proti invazi do Československa.

Aktivisté s transparentem připomínající nejslavnější z transparentů "Za naši a vaši svobodu" byli pozatýkáni policií během čtyř minut a poté dostali vysoké pokuty za nepovolené shromáždění.

Více čtěte ZDE

Spolu s Ljudmilou Alexejevovou, dodnes aktivní ochránkyní lidských práv, zakládala samizdatovou Kroniku současných událostí, jejíž první číslo vyšlo v dubnu 1968. Gorbaněvská do Kroniky psala i editovala texty ostatních autorů. Do roku 1983 vyšlo přes šedesát čísel Kroniky.

Pětadvacátého srpna roku 1968 vyšla Gorbaněvská spolu s dalšími sedmi lidmi demonstrovat na Rudé náměstí, tedy přímo před sídlo sovětské moci, proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Zatčena byla přímo na náměstí, ale režim ji poté jako jedinou z demonstrantů propustil: měla totiž jen několikaměsíčního syna.

Gorbaněvská ale už tehdy tušila, že se trestu nevyhne. A tak využila času na svobodě a informovala o srpnové demonstraci a následném procesu s jejími účastníky zahraniční média.

Dlouhá léta v psychiatrické léčebně

Sama byla zatčena v prosinci roku 1969 a roku následujícího s ní sovětský režim udělal to, co s tolika jinými disidenty: prohlásil ji za duševně chorou. Gorbaněvská měla podle psychiatrů z nechvalně známého Serbského institutu "pomalou schizofrenii", což byla typická diagnóza pro disidenty a politické vězně. Režim Gorbaněvskou zavřel do psychiatrického vězení, tedy zařízení ještě horšího než ony neblahé psychušky (léčebny). Nejdelší dobu si Gorbaněvská odseděla v psychiatrickém vězení v Kazani.

Na svobodu vyšla v roce 1972 a hned se zapojila do disidentského hnutí. V prosinci 1975 pak ze Sovětského svazu emigrovala. Žila v Paříži, pracovala mimo jiné v redakci časopisu Kontinent a spolupracovala s Rádiem Svoboda.

Natalia Gorbaněvská napsala patnáct knih veršů. Překládala z polštiny, češtiny a francouzštiny.

Minulý měsíc navštívila Česko. Za své celoživotní zásluhy v boji za demokracii, svobodu a lidská práva zde převzala ocenění Univerzity Karlovy. V souvislosti s návštěvou Gorbaněvské zazněla v českých médiích kritika, že sovětská disidentka nezískala žádné české státní vyznamenání.

Rusové se omlouvali za srpen 1968, skončili v rukách policie:

25. srpna 2013


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video