Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřela Brežněvova čarodějka, která chtěla přimět Západ ke zrušení sankcí

  8:37aktualizováno  8:37
V Moskvě zemřela léčitelka a astroložka Jevgenija "Džuna" Davitašviliová, která pečovala o zdraví sovětského vůdce Leonida Brežněva i dalších členů kremelské elity. Bylo jí 65 let. Žena, která tvrdila, že má moc uzdravovat a prodlužovat život, získala proslulost v době rozpadu Sovětského svazu.

Leonid Iljič Brežněv | foto: Profimedia.cz

„Džuna byla dva dny v komatu, než zesnula,“ oznámila agentura Interfax s odvoláním na jejího přítele. Léčitelce se podle něj udělalo špatně, když před pár dny šla na nákup. Sanitka ji pak odvezla do nemocnice, kde nedávno podstoupila operaci srdce.

Davitašviliová, známá spíše jako léčitelka Džuna, do povědomí veřejnosti vstoupila na počátku 90. let, kdy v televizi propagovala alternativními způsoby léčby. Tvrdila, že od mládí byla nadána mocí uzdravovat a k jejím pacientům kromě Brežněva patřil i první ruský prezident Boris Jelcin, jakož i hvězdy sovětského i světového filmu. 

21.srpna 2014 v 21:42, příspěvek archivován: 09.června 2015 v 08:19

Eugenia Davitashvili - Russian Spiritual Healer of Assyrian Descent. #Assyrian pic.twitter.com/EgvtfFvJvC

List Moskovskij komsomolec předpověděl tvrdý boj o dědictví, jehož součástí je i čtyřpodlažní vila v samém srdci Moskvy, kterou léčitelce daroval Brežněv.

„V sedmdesátých letech, kdy jí nebylo ani třicet let, si z neznámých příčin získala velikou proslulost mezi moskevskými elitami a stala se ‚dvorní čarodějkou‘, pečující o zdraví Leonida Brežněva a dalších členů ústředního výboru, sovětských intelektuálů, vědců a herců. Po léta o její existenci sovětská společnost nevěděla. Poprvé se v novinách a televizi se objevila na přelomu 80. a 90. let. Média o ní psala jako o novém Rasputinovi,“ popsala polská televize TVN a připomněla temnou postavu dvora posledního ruského cara Mikuláše II., mystika Grigorije Rasputina, zavražděného spiklenci v prosinci 1916.

Agentura AP v polovině 90. let přirovnala léčitelku s údajně dobrými styky s vesmírem a Kremlem ke „kříženci Michaela Jacksona a Stalina“.

Moskevský večerník Večernaja Moskva v nekrologu označil záhadnou Džunu za symbol epochy, kdy Sovětský svaz dožíval svá poslední léta a v předtuše změn se chtělo věřit v zázraky.

Džuna, která prý původem byla Asyřanka, se z veřejného života stáhla v roce 2001 po smrti svého syna. Nicméně ruská televize NTV připomněla, že Džuna v jednom ze svých posledních rozhovorů slibovala, že přiměje Západ, aby zrušil sankce proti Rusku, a věštila, jak dopadne válka na Ukrajině.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prvomájové demonstrace ruské komunistické strany v Moskvě (1. května 2017)
Staň se veganem, demonstroval Rus. Soud mu napařil vysokou pokutu

Být veganem v Rusku, to je skoro mučednictví. Důkazem je osud Rostislava Čebotareva, kterého ve středu v Moskvě odsoudili k pokutě ve výši 15 000 rublů (asi 5...  celý článek

Vchod na pláž před hotelem Zahabia, kde došlo k útoku na turistky (14. července...
Útočník v Egyptě bodl sestru celkem šestkrát, řekl bratr zraněné Češky

Měla to být její vysněná dovolená, do Egypta se těšila. Útok na pláži v Hurghadě však všechno krásné zhatil. Lenku C. zde pobodal útočník a přestože to...  celý článek

Demonstrace proti soudní reformě v Poznani (24. července 2017)
Chová se jak Rusové u Varšavy, zuří PiS kvůli „svému“ prezidentovi

Mezi polskou vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS) a prezidentem Andrzejem Dudou padají ostrá slova. Duda oznámil, že vetuje dva zákony, které by podle...  celý článek

Letní úklid podle Marie Kondo
Letní úklid podle Marie Kondo

Nechte si věci, co dělají radost.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.