Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel Vladimír Forst, který měl značný podíl na ceněném Lexikonu české literatury

  9:50aktualizováno  14:25
Ve středu 28. července 2010 v ranních hodinách zemřel ve Vlašimi ve věku 89 let dlouholetý vědecký pracovník Ústavu pro českou literaturu AV ČR, literární historik Vladimír Forst, znalec české, slovenské a rovněž maďarské literatury 19. století, lexikograf a autor školních učebnic.

Zleva Jiří Opelík, Vladimír Forst a Luboš Merhaut získali 18. dubna 2009 v Praze cenu Magnesia Litera za přínos české literatuře za knihu Lexikon české literatury. Vlevo je moderátorka večera, herečka Anna Geislerová. | foto: René VolfíkČTK

Vladimír Forst se narodil 13. července 1921 v Praze v rodině soustružníka, stejnému řemeslu se vyučil ve Vlašimi, u firmy Sellior a Bellot. Cestu z dělnické profese k vědecké dráze mu otevřely poválečné kurzy pro přípravu pracujících pro studium na vysokých školách. V letech 1949–1953 vystudoval v Praze a v Budapešti češtinu, filozofii a obecnou jazykovědu. Několik let vyučoval na FF UK v Praze, od roku 1962 byl po tři desetiletí zaměstnán v Ústavu pro českou literaturu jako vědecký pracovník a vedoucí oddělení. Odborné i lidské kontakty se svým pracovištěm udržoval až do poslední doby, ještě dlouho poté, kdy v roce 1991 odešel do penze. Literárněhistorické studie Vladimíra Forsta představil knižní výbor Živé návraty (1989).

Forst měl značnou zásluhu na vzniku největšího slovníkového díla k dějinám české literatury vůbec, Lexikonu české literatury, jehož přípravy řídil v letech 1971–1990. Jako nejstarší ze tří vedoucích redaktorů tohoto významného díla převzal v roce 2009 cenu Magnesia Litera za přínos české literatuře. Pro informaci: Lexikon české literatury je kolektivním dílem pracovníků a externích spolupracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Vyšly celkem čtyři díly v sedmi svazcích, úhrnný počet tiskových stran je 5904; vše vydalo nakladatelství Academia postupně v letech 1985, 1993, 2000 a 2008. A Vladimír Forst byl hlavním redaktorem prvních dvou dílů, díl třetí vedl Jiří Opelík a díl čtvrtý Luboš Merhaut.

Bohemista Vladimír Forst

Bohemista Vladimír Forst

Na úlohu Vladimíra Forsta při tvorbě zmíněného lexikonu takto předloni vzpomínal Jiří Opelík v Lidových novinách, když hovořil o atmosféře sedmdesátých let, v níž toto slovníkové dílo začalo vznikat: "Měli jsem ale také štěstí na stranické vedení našeho oddělení – Vladimír Forst a Eva Taxová za námi stáli a všechno schytávali. Dělali nám štít. (…) Lidé na vedoucích postech žili v ustavičném strachu. Byli podřízeni městskému výboru strany. Nechtěli se s ním dostat do konfliktu. A teď nevěděli: Může tam být Václav Černý? Když ho tam nechají, může to být průšvih, a když tam nebude, mohou se na výboru ptát, jak to, že tam není. Byli velice nejistí. Vladimír Forst to na sebe vzal a heslo napsal. Na příkaz Hany Hrzalové, ředitelky ústavu v 80. letech, se pak ustavila komise, která měla zaujmout stanovisko. Nikdy ho ale nezaujala: taky se báli, vždyť linie strany se ustavičně "pružně" měnila. Nakonec musela Hana Hrzalová rozhodnout sama – a rozhodla, že Václav Černý v Lexikonu nebude. Je tam jeho otec, ale bez zmínky o vynikajícím synovi – kuriózní situace. Když byla kniha už po korekturách celá připravená v náhledu, Hana Hrzalová ji ještě stáhla z tiskárny v Mostě a dělala ideologické zásahy. Tak se změnily některé formulace například v hodnocení Jana Čepa nebo Karla Čapka – ta dvě hesla jsem pak odmítl podepsat a udělal to za mě Vladimír Forst," vyprávěl Jiří Opelík.

Přebal jednoho z dílů Lexikonu české literatury

Přebal jednoho z dílů Lexikonu české literatury

Bohemista Jiří Holý v roce 1993 napsal do Respektu: "Po dlouhých a složitých dohadech s vrchností - nevděčný úkol vyjednavače na sebe tehdy vzal vedoucí redaktor Vladimír Forst - došlo nakonec k cenzurním zásahům, ovšem v relativně minimální míře: vypuštěna byla tři hesla, z nichž vskutku závažné bylo Václav Černý; dílčí škrty byly vynuceny v některých dalších (v původní verzi byli i exiloví autoři podáni v úplnosti, včetně všech poúnorových děl). Podstata však zůstala zachována. Vydání prvního svazku Lexikonu (v roce 1985 – pozn. red.) bylo nejen převratnou událostí odbornou, ale zároveň mělo veliký, dodnes asi nedoceněný význam časový: přispělo totiž k obnovování společenské a kulturní paměti."

Poslední rozloučení s Vladimírem Forstem se uskuteční v úterý 3. srpna 2010 od 11.30 v hlavní síni Olšanských hřbitovů v Praze.

Autor:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.