Zemřel válečný hrdina, který plánoval útěk prezidenta Beneše

Ve Spojených státech zemřel poslední lídr českého protinacistického odboje Radomír Luža. Za války se vyznamenal několika hrdinskými činy, po ní plánoval útěk prezidenta Beneše z komunistického Československa.

Prezident ČR Václav Havel předal Radomíru Lužovi 28. října ve Vladislavském sále Pražského hradu Řád Tomáše Garrigua Masaryka, nejvyšší státní vyznamenání u příležitosti 78. výročí vzniku ČSR. | foto: Stanislav Peška, ČTK

S profesorem Radomírem Lužou se v těchto dnech loučí jeho rodina. V USA, kde zemřel, v poslední době také žil. Pochovám bude ve Filadelfii.

Syn generála Vojtěcha Luži, velitele odbojové organizace Rada tří, se jako partyzán vyznamenal někdy až neuvěřitelnými činy a pokračoval v nich i po druhé světové válce, kdy mu hrozilo zatčení, takže nakonec emigroval.

K jeho nejznámějším skutkům patří odvetná akce proti protektorátním četníkům, kteří při šťáře zastřelili jeho otce. Partyzánský oddíl popravil 20. října 1944 pět četníků v Přibyslavi. Do té doby velmi aktivní četníci pak nebyli ochotni spolupracovat s nacisty.

Radomír Luža naplánoval i útěk Edvarda Beneše, který se neuskutečnil jen kvůli prezidentově nemoci. Po válce spolupracoval s americkou tajnou službou CIA.

V roce 1996 ho prezident Václav Havel vyznamenal nejvyšší státním vyznamenáním Řádem TGM.

Pro Beneše by muselo přijít britské komando

Radomír Luža plánoval unést Edvarda Beneše v létě 1948. Do Československa se dostal na platný francouzský pas a dokonale zfalšované československé vízum. Píše o tom Karel Pacner v knize Československo ve zvláštních službách. Válečný hrdina pro exprezidenta vyrazil se souhlasem francouzské vlády.

"Ještě koncem zimy ve Vídni doporučil Lužovi důstojník francouzské tajné služby Direction de l'information Jean-Paul Carrier: Sepište pro nejvyšší činitele memorandum o situaci v Československu," píše Pacner.

Luž Francouzům navrhl unést z komunistického Československa nemocného Edvarda Beneše. Už od května 1948 byl ve spojení s politickým referentem bývalého prezidenta dr. Janem Jínou a jeho ženou Asou, znali se z odboje.

Když ale 30. června pronikl do Československa a tajně se dostal do Prahy, na Benešův únos už bylo pozdě, jeho zdravotní stav byl už příliš špatný. "Zůstal jsem v Československu skoro čtyři týdny. V noci na 28. července jsem se opět přes Znojemsko vrátil.

Podle Karla Pacnera nebylo jisté, zda by se jeho odvoz do třetího exilu podařil. Komunisté s tím počítali a byli na únos československé ikony připraveni. V létě 1948 kvůli tomu měla zpravodajská služba i Státní bezpečnost v Sezimově Ústí a Táboře pohotovost.

Aby se únos Beneše s manželkou podařilo, museli by se podle Pacnera do akce zapojit Britové a poskytnou dokonale vycvičené komando vojáků.

(pei)