Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel válečný hrdina Vladimír Nedvěd, který po Únoru uletěl do Mnichova

  16:24aktualizováno  16:24
V Austrálii ve středu zemřel Vladimír Nedvěd, poslední žijící velitel 311. československé bombardovací perutě Britského královského letectva. Proslavil se tím, jak z hořícího letadla plného bomb zachránil své kamarády. A jak po únorovém puči emigroval tím, že unesl letadlo do Mnichova.

Generál Vladimír Nedvěd při projevu v květnu 2002 | foto: Lumír SchulzMF DNES

Vladimír Nedvěd zemřel poslední říjnový den ve věku 95 let v jihoaustralském Sunshine Cost, kde žil se svojí rodinou. Redakce iDNES.cz a MF DNES o tom informovala jeho švagrová Yvonne Lambertová.

"Zavřel oči a odešel," napsal australský deník Sunshine Coast Daily.

Bojů druhé světové války se účastnil  již jako dvacetiletý mladík poté, co v prosinci 1939 ilegálně přešel hranice. V pouhých šestadvaceti letech se dokonce stal velitelem perutě a přebral tak zodpovědnost za téměř 400 lidí. Právě pod jeho velením se piloti vrhali do nelehkých bojů s německým protivníkem.

"Svědomí národa je jako veliká kniha popsaná činy těch, kteří v nejdůležitějších dobách historie národa neváhali předstoupit před nepřítele a položit oběti," řekl veterán před deseti lety při návštěvě Česka. "O svobodu se neprosí, o svobodu se bojuje," dodal a přirovnal letce RAF k novodobým blanickým rytířům.

Prezident Václav Havel v roce 1996 vyznamenal generála Vladimíra Nečase Řádem

Za své zásluhy byl Vladimír Nedvěd v České republice i v zahraničí několikrát vyznamenán. V roce 1991 byl povýšen do hodnosti generálmajora, v roce 2005 generálporučíka. Kromě toho dostal od prezidenta Havla nejvyšší české ocenění Řád bílého lva, od krále Jiřího VI. pak Řád Britského impéria.

Z havarovaného letadla s bombami zachránil kamarády

Nedvěd se jako letec proslavil už v třiadvaceti letech, když v prosinci 1940 teprve při svém druhém bojovém letu prokázal jako navigátor nevídané hrdinství. Jeho letoun Wellington plně naložený palivem a pumami se z neznámých příčin zřítil do lesa nedaleko letiště v East Wrethamu již krátce po startu. Dva členové osádky (kapitán a přední střelec) zahynuli na místě a tři byli těžce zraněni.

Češi v RAF

České letectvo během druhé světové války hrálo v jednotkách britské Royal Air Force důležitou roli v boji proti nacismu.

Jednou ze čtyř českých perutí byla právě 311. československá bombardovací peruť RAF složená z Čechů a Slováků, kteří podobně jako Vladimír Nedvěd uprchli z okupovaného území a dobrovolně se přihlásili k boji v rámci spojeneckých jednotek. Řada dalších českých pilotů-stíhačů působila ve stíhacích perutích RAF.

"Nikdo by pohmožděnému Nedvědovi nic nevyčítal, kdyby utekl od hořícího bombardéru, v němž začaly vybuchovat pumy. Exploze jedné z nich navigátora odmrštila na několik metrů. Jenomže Nedvěd – bez ohledu na to, že může i on uhořet – začal přeživší kamarády vytahovat z trosek," popsal tragédii Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.

"Nikdy mne nepřestane zajímat, jaká vnitřní síla ho k tomu přiměla, ale nikdy jsem nenalezl odvahu, abych se ho na to zeptal, přestože si píšeme," dodal Rajlich, který je přesvědčen, že k tomuto tajemství vedla Nedvědova víra v Boha.

Nedvěd pomohl Josefu Pavelkovi a pak i zaklíněnému Jaromíru Toulovi, jemuž hrozilo uhoření zaživa. Jako první československý letec byl proto za odvahu vyznamenán Řádem britského impéria a převzal velení 311. perutě.

Po únorovém puči emigroval, jak jinak než letadlem

Po komunistickém převratu v roce 1948 byl Nedvěd v hledáčku StB, protože kritizoval nastupující režim. Rozhodl se proto emigrovat.

"V dubnu jsme odletěli dopravním letadlem z Prahy do Bratislavy, spolu s dalšími letci jsme se letounu zmocnili. Po 26 minutách bylo domluveno, že přistaneme v německém Mnichově," líčil svůj nelehký osud.

Už při druhé akci u válečného letectva vynikl Vladimír Nedvěd hrdinstvím. Bylo

Vladimír Nedvěd třiadvacetiletý

Přistáli na americkém vojenském letišti Neubiberg u Mnichova v Západním Německu. Za to byl Nedvěd v Československu obviněn z velezrady a degradován na vojína.

"Pak jsem se dostal zpět do Anglie. Chtěl jsem se znovu dostat do Královského letectva. Tehdy řekli no problem, ale musíte požádat o britské občanství. Byli jsme lidé bez národnosti, bez domova a tam nám nabízeli občanství. Samozřejmě jsme přijali," vzpomínal Nedvěd, který odsloužil dalších deset let u dopravního letectva RAF.

Po ukončení aktivní služby v roce 1955 se veterán s rodinou natrvalo usadil v Austrálii. Původně žil s manželkou Louise a třemi dětmi v Sydney, později se rodina přestěhovala do městečka Buderim v Queenslandu.

Obvinění z vlastizrady bylo zrušeno teprve v 90. letech. Nedvěd od té doby Českou republiku ještě několikrát navštívil.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Horký je organizátor akce Mýdlo na Hradě. (23. 8. 2017)
Rád bych na Mýdlo na Hradě pozval i pana Ovčáčka, říká organizátor Horký

Režisér cestovatelských a dokumentárních filmů Petr Horký usiluje už dva měsíce o to, aby mohl v Jižních zahradách Pražského hradu uspořádat Mýdlo na Hradě....  celý článek

ilustrační snímek
Ztráta času i peněz. Nikoho nám neposílejte, žádají firmy úřady práce

Hledat nové zaměstnance na úřadech práce je pro podniky v době rekordně nízké nezaměstnanosti ztráta času i peněz. V dlouhodobé evidenci úřadů zůstávají...  celý článek

V Národním muzeu nainstalovali restaurovaný originál sousoší Géniů. (23.8.2017)
Sousoší Géniů se vrací do Národního muzea, vystavena bude kopie i originál

Po jedenácti letech se do Národního muzea vrátilo sousoší Géniů od sochaře Antonína Poppa. Na jeho původním místě v průčelí budovy ho nahradí kopie, originál...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.