Generál Oldřich Kvapil.

Generál Oldřich Kvapil. | foto: archiv MF DNES

Zemřel generál Kvapil, hrdina z Dukly i šéf komunistické rozvědky

  • 20
Ve věku 92 let zemřel generál Oldřich Kvapil, rozporuplná postava válečných a poválečných dějin. Vyznamenal se za 2. světové války při bojích v Dukelském průsmyku, u Sokolova nebo Kyjeva. Za komunismu ale vedl vojenskou rozvědku a v 50. letech zastřelil svého agenta.

Jako četař hraničářského pluku se Kvapil nemohl v roce 1938 smířit s vyklizením Sudet. "Bral to jako neodpustitelné ponížení vojáka, jemuž se sudetští Němci rozjařeně ušklíbali, když se československá armáda stahovala do vnitrozemí," říká historik Eduard Stehlík.

Z protektorátu Čechy a Morava Kvapil utíkal s jedinou myšlenkou - vyřídit si to s nacisty. O to větší šok zažil, když ho Sověti spolu s ostatními Čechoslováky internovali v lágru NKVD. Propuštěni byli až po dvou letech kvůli vzniku 1. československého praporu v SSSR.

Vojenští historici Kvapila hodnotí jako odvážného, takticky schopného, ale také tvrdého frontového vojáka. Vypovídá o něm i svědectví z řeže u polské vesnice Machnóvka. Nic netušící československá brigáda napochodovala do údolí v domnění, že tam na ni čekají na vystřídání jednotky Rudé armády.

Když se zvedla mlha, Čechoslováci se ocitli uprostřed německých jednotek. Kvapilův prapor přišel za pár vteřin o desítky mužů. A když se pak přiblížily německé tanky, začali nováčci bez bojových zkušeností (některým bylo šestnáct let) utíkat pološílení strachy.

Zatímco jiní důstojníci pro výstrahu stříleli nad hlavy svých mužů, Kvapil jich několik zastřelil. Teprve potom se zdemoralizovaný prapor zastavil. Prchající vojáci podle něj mohli strhnout lavinu, což mohlo skončit ještě strašnějším masakrem.

Kvapil za komunismu působil v armádní rozvědce

Ještě větší kontroverzi vyvolává Kvapilovo chování po válce. Přes své zkušenosti se sovětským lágrem se dává do služeb komunistů.

A jako šéf armádní rozvědky v 50. letech zastřelil u československých hranic svého agenta Štefana Kollmanna, jehož podezříval ze spolupráce s americkou rozvědkou. Po roce 1989 byl proto Kvapil vyšetřován Úřadem pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Případ byl nakonec odložen.

Kvapil tvrdil, že ho Kollmann napadl a pokoušel se ho odvléci na Západ. Informace, že se rozvědka rozhodla Kollmanna zlikvidovat, se nepotvrdily. "Dnes už se nedozvíme, co se na té schůzce odehrálo," říká historik Stehlík.

O Kvapilově hrdinství v bojích proti nacistům nepochybuje ani Tomáš Sedláček, který přišel na Duklu z Velké Británie: "Nikdy jsem ale nepochopil jeho zaslepené poválečné přimknutí k Sovětskému svazu." O to větší rozčarování Kvapil prožíval v roce 1968, kdy táž země okupovala Československo. Kvůli nesouhlasu s okupací byl propuštěn z armády.

O Kvapilově skonu nevěděli ani jeho bývalí frontoví kamarádi. Rodina si totiž podle ministerstva obrany nepřála jakoukoliv publicitu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video