Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel generál Kvapil, hrdina z Dukly i šéf komunistické rozvědky

  15:23aktualizováno  15:23
Ve věku 92 let zemřel generál Oldřich Kvapil, rozporuplná postava válečných a poválečných dějin. Vyznamenal se za 2. světové války při bojích v Dukelském průsmyku, u Sokolova nebo Kyjeva. Za komunismu ale vedl vojenskou rozvědku a v 50. letech zastřelil svého agenta.

Generál Oldřich Kvapil. | foto: archiv MF DNES

Jako četař hraničářského pluku se Kvapil nemohl v roce 1938 smířit s vyklizením Sudet. "Bral to jako neodpustitelné ponížení vojáka, jemuž se sudetští Němci rozjařeně ušklíbali, když se československá armáda stahovala do vnitrozemí," říká historik Eduard Stehlík.

Z protektorátu Čechy a Morava Kvapil utíkal s jedinou myšlenkou - vyřídit si to s nacisty. O to větší šok zažil, když ho Sověti spolu s ostatními Čechoslováky internovali v lágru NKVD. Propuštěni byli až po dvou letech kvůli vzniku 1. československého praporu v SSSR.

Vojenští historici Kvapila hodnotí jako odvážného, takticky schopného, ale také tvrdého frontového vojáka. Vypovídá o něm i svědectví z řeže u polské vesnice Machnóvka. Nic netušící československá brigáda napochodovala do údolí v domnění, že tam na ni čekají na vystřídání jednotky Rudé armády.

Když se zvedla mlha, Čechoslováci se ocitli uprostřed německých jednotek. Kvapilův prapor přišel za pár vteřin o desítky mužů. A když se pak přiblížily německé tanky, začali nováčci bez bojových zkušeností (některým bylo šestnáct let) utíkat pološílení strachy.

Zatímco jiní důstojníci pro výstrahu stříleli nad hlavy svých mužů, Kvapil jich několik zastřelil. Teprve potom se zdemoralizovaný prapor zastavil. Prchající vojáci podle něj mohli strhnout lavinu, což mohlo skončit ještě strašnějším masakrem.

Kvapil za komunismu působil v armádní rozvědce

Ještě větší kontroverzi vyvolává Kvapilovo chování po válce. Přes své zkušenosti se sovětským lágrem se dává do služeb komunistů.

A jako šéf armádní rozvědky v 50. letech zastřelil u československých hranic svého agenta Štefana Kollmanna, jehož podezříval ze spolupráce s americkou rozvědkou. Po roce 1989 byl proto Kvapil vyšetřován Úřadem pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Případ byl nakonec odložen.

Kvapil tvrdil, že ho Kollmann napadl a pokoušel se ho odvléci na Západ. Informace, že se rozvědka rozhodla Kollmanna zlikvidovat, se nepotvrdily. "Dnes už se nedozvíme, co se na té schůzce odehrálo," říká historik Stehlík.

O Kvapilově hrdinství v bojích proti nacistům nepochybuje ani Tomáš Sedláček, který přišel na Duklu z Velké Británie: "Nikdy jsem ale nepochopil jeho zaslepené poválečné přimknutí k Sovětskému svazu." O to větší rozčarování Kvapil prožíval v roce 1968, kdy táž země okupovala Československo. Kvůli nesouhlasu s okupací byl propuštěn z armády.

O Kvapilově skonu nevěděli ani jeho bývalí frontoví kamarádi. Rodina si totiž podle ministerstva obrany nepřála jakoukoliv publicitu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman se 12. září v Praze zúčastnil jednání tripartity. Na...
Babiš dostane šanci sestavit vládu. Zeman by byl proti jeho vydání policii

Prezident Miloš Zeman počítá s tím, že šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jmenuje premiérem. „Není to populista, je to pragmatik,“ uvedl Zeman v rozhovoru pro Blesk...  celý článek

Andrej Babiš s manželkou míří do volebního štábu ANO (21. října 2017).
ANALÝZA: Pestrý vějíř variant. Ale Babišovi zatím moc nenahrávají

Být ve volbách první s tak velkým náskokem a nemít vládu ani zdaleka jistou, to musí být pro Andreje Babiše k vzteku. Do Sněmovny bylo zvoleno devět stran,...  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Stát zaplatí stranám za hlasy voličů 482 milionů. Nejvíc ztratila ČSSD

Politické strany a hnutí si letos přijdou díky hlasům voličů na 482 milionů korun ze státní kasy. Peníze se rozdělí mezi deset uskupení, která získala alespoň...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.