Jeho jednání s důvěrníkem americké vlády Johnem Scalim významně pomohlo při vyřešení karibské krize.
Vysloužilý plukovník rozvědky KGB a nositel titulu hrdina Ruské federace, který mu udělil Boris Jelcin, už žádné pikantnosti z doby studené války o souboji amerických a ruských tajných služeb neprozradí. V pátek zemřel v Moskvě ve věku 93 let.
Atomová špionáž
Už v roce 1941 Feklisova Rusové poslali do New Yorku. Dostal důležitý úkol řídit "atomového špiona“ Julia Rosenberga a jeho lidi. Rosenberg byl vedoucím rozsáhlé sítě komunistů, kteří pracovali ve válečném průmyslu a výzkumu mimo jiné na atomové bombě.
I když historici vždy tvrdili, že dodal Rusům klíčové informace o atomové bombě, Feklisov Rosenbergův význam popíral. Přesto se s ním sešel nejméně padesátkrát a jeho výzvědnou skupinu považoval za jednu z největších v dějinách špionáže.
Ve stejné době řídil i počítačové experty Joela Barra a Alfreda Saranta. Zatímco Rosenberga a jeho manželku Američané chytili a v roce 1953 popravili, Barr a Sarant uprchli do Moskvy. Potom několik let pracovali v Praze a nakonec odjeli do SSSR, kde se stali zakladateli sovětské mikroelektroniky.
Už rok po návratu z New Yorku ho jako zkušeného agenta poslali Sověti v září 1947 do Londýna, aby řídil stoupence komunismu Klause Fuchse. Fyzik německého původu se jako britský vědec podílel v americkém Los Alamos na vývoji atomové bomby.
Odtamtud posílal Moskvě neocenitelné zprávy. Po válce se Fuchs vrátil do Velké Británie, kde zaujal klíčové místo v jaderném středisku v Harwellu.
Britské tajné dokumenty, které Fuchs předal Feklisovovi, ušetřily Sovětům stovky milionů rublů, urychlily práce na stavbě atomové bomby a přispěly k nalezení cesty k vodíkové bombě. Feklisov ho považoval za nejdůležitějšího atomového špiona, i když ho Britové nakonec chytli.
Díky němu však Sověti překvapili celý svět prvním cvičným výbuchem atomové bomby v roce 1949. Šéf sovětského atomového projektu Igor Kurčatov a vedoucí vědecké špionáže Leonid Kvasnikov se nakonec shodli, že rozvědka má na bombě poloviční podíl, druhá polovina patří fyzikům.
Karibská krize
Začátkem šedesátých let se Feklisov do USA vrátil. Pod jménem Fomin šéfoval tamnímu velitelství KGB. V říjnu 1962 umístili Sověti na Kubě rakety středního doletu s atomovými hlavicemi. Když se to dověděl prezident John F. Kennedy, nařídil blokádu ostrova. Hrozilo vypuknutí třetí světové války.
Sovětský vůdce Nikita Chruščov se ocitl v úzkých. Začalo horečné vyjednávání. Tehdy dostal Feklisov příkaz z Moskvy, aby se sešel s nějakým důvěryhodným člověkem, který bude mít kontakt na nejvyšší americká místa. Sovětský vyzvědač zavolal reportéra televizní stanice ABC Johna Scaliho, který se netajil svými vztahy k CIA a ministerstvu zahraničí.
V pátek 26. října 1962 odpoledne se sešli v jedné restauraci. Feklisov-Fomin mu řekl, aby vyřídil na nejvyšších místech, že se Kreml obává atomové války a je ochoten stáhnout své zbraně z Kuby výměnou za garance pro Castrův režim. Když ten den společně večeřeli, mohl Scali sdělit Feklisovovi-Fominovi, že "odpovědná místa“, tedy Bílý dům, s tímto návrhem souhlasí.
Komunikace však stále vázla. V neděli ráno se proto Feklisov-Fomin opět sešel se Scalim, aby mu vysvětlil, že Sověti se z Kuby opravdu stáhnou. Krize, která mohla způsobit třetí světovou válku, skončila.
Po rozpadu Sovětského svazu se důstojníci KGB vynořili z anonymity. Stali se celebritami, začali dávat interview a navštěvovat svá bývalá působiště. Feklisov přijel do USA, setkal se s novináři, napsal paměti, stal se hrdinou dvou hraných amerických filmů o kubánské krizi. Jako většina vyzvědačů však zůstal kontroverzní osobností.
Špionovy akce
V roce 1941 přišel Alexander Feklisov do New Yorku, kde vybudoval zřejmě nejslavnější špionážní síť v sovětské historii.Řídil manžele Julia a Ethel Rosenbergovy, kteří jeho prostřednictvím Sovětům vyzradili mnoho přísně tajných informací včetně těch o výrobě atomové zbraně a vývoji nového amerického letadla P-80 od firmy Lockheed.
V roce 1947 byl Feklisov vyslán do Londýna, kde řídil Klause Fuchse, který se podílel během druhé světové války na vývoji atomové bomby v rámci amerického projektu Manhattan a po ní pracoval v britské jaderné laboratoři v Harwellu. Fuchs předal Sovětům informace, které urychlily vývoj jejich vlastní jaderné bomby.
Během karibské krize neexistovalo přímé telefonní spojení Kreml-Bílý dům. Feklisov proto sloužil jako spojka, která měla Američany ujistit, že Sověti jsou ochotni stáhnout jaderné zbraně z Kuby, pokud USA nechají na pokoji Castrův režim.
