O úmrtí Battěka informoval server Lidovky.cz, s odvoláním na socioložku Jiřinu Šiklovou.
"Ruda Battěk byl vlastně jediný sociální demokrat v této republice, byl dokonce v Socialistické internacionále," uvedla Šiklová. Znal se prý například s někdejším německým sociálnědemokratickým kancléřem Willym Brandtem nebo švédským premiérem Olofem Palmem. "Přesto to byl chlap, který byl víc než 9,5 roku zavřený za normalizace, to je polovička toho celého období," podotkla.
Rudolf Battěk
Battěk byl aktivní už během Pražského jara, kdy působil hlavně jako poslanec České národní rady aktivista Klubu angažovaných nestraníků. Jeho politické snahy však za dob normalizace přerušil totalitní režim, který Battěka také mnoho let pronásledoval.
Battěk byl během sametové revoluce důležitou osobností Občanského fóra a nebál se ani udržování vazeb na exilovou sociální demokracii.
Do vrcholové politiky se mohl vrátit až v roce 1989 po sametové revoluci. Jeho cesty tehdy vedly do právě obnovené Československé sociální demokracie, za kterou byl zvolen poslancem. V parlamentu byl předsedou Sněmovny lidu a místopředsedou Federálního shromáždění.
ČSSD Battěka vyloučila
Do parlamentní funkce nastoupil uznávaný politik v roce 1990 v barvách ČSSD, v ten samý rok pak na stranickém sjezdu také kandidoval na předsedu strany. Strana ho však v červnu 1990 vyloučila, ale její ústřední výkonný výbor o tři roky později toto rozhodnutí zrušil.
Do sociální demokracie se Battěk nevrátil, protože se mezitím stal členem Asociace sociálních demokratů. Tehdejší předseda ČSSD a nynější prezident Miloš Zeman tehdy změnu vysvětlil tím, že žádná demokratická strana nemá právo na vyloučení těch členů, kteří mají jiné názory.
V roce 1996 Battěk neúspěšně kandidoval jako nezávislý do Senátu ve volebním obvodu v Praze 8. O rok později pak obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
