Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel přední český sociolog Ivo Možný, za normalizace musel mlčet

  14:17aktualizováno  16:05
Zakladatel a první děkan nejmladší fakulty Masarykovy univerzity Ivo Možný zemřel po krátké nemoci, bylo mu 84 let. Byl váženým odborníkem v oblasti sociologie, věnoval se především proměnám české rodiny a sociální politiky.

Sociolog Ivo Možný | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Zprávu o sobotním úmrtí potvrdila serveru Lidovky.cz rodina. Ivo Možný jako zakladatel brněnské Fakulty sociálních studiích (FSS MU) v roce 1998 ovlivnil celé generace nejen studentů sociálních věd.

„Měl jsem ho moc rád. K nikomu jsem se neučil na zkoušky tak jako k němu”, řekl serveru muzikolog a rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.

Nad ztrátou profesora, který se rovněž zasloužil o vznik sociologie jako akademické disciplíny, vyjádřili lítost i další kolegové akademici.

Ivo Možný

  • Narodil v roce 1932 v Prostějově. V roce 1957 získal titul promovaný filolog, doktorem sociologie se stal v roce 1967.
  • V letech 1956 až 1965 pracoval jako redaktor Československého rozhlasu v Praze, Ostravě a v Brně.
  • Poté působil na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Věnoval se především sociologii rodiny, ale i dalším odvětvím sociologie. Profesuru získal až v roce 1992. V roce 1969 mu totiž bylo zakázáno přednášet na vysokých školách.
  • V roce 1998 se stal první děkanem nově založené Fakulty sociálních studií MU. Vedl ji až do roku 2004.
  • Protože měl blízko k médiím a stál také u zrodu oboru mediální studia a žurnalistika na FSS MU, stal se v roce 2005 ředitelem Institutu regionální žurnalistiky.
  • V roce 2011 byl jmenován emeritním profesorem Masarykovy univerzity.

„Rád studenty zdravě provokoval, byl na ně přísný, neboť vyžadoval práci a výkon, ale současně byl i moudře laskavý,“ zavzpomínal emeritní děkan FSS MU Ladislav Rabušic. „Však o něm také významný pražský sociolog a jeho souputník Milan Petrusek napsal, že je to sociolog sršatý a moudrý,“ dodal Rabušic.

Profesor Možný měl podle něj jasnou představu o tom, jak by měla fungovat vysoká škola evropského formátu a v tomto duchu ji také řídil.

„Když za ním jako za děkanem studenti chodili, že se na fakultě a ve výuce pořád dějí nějaké změny a že oni vlastně nemají pořádný klid na studium, říkával jim: Miláčci, klid zažijete jenom na hřbitově. Život je permanentní proměna... Jsem přesvědčen, že Ivo si svůj klid nyní užívá...,“ uzavřel Rabušic, pro kterého byl Možný celoživotním učitelem, kolegou a přítelem.

Ocenili jeho celoživotní přínos společenským vědám

Od roku 1969 měl Možný zakázáno přednášet na vysokých školách, za normalizace pracoval jako poradce v manželské a předmanželské poradně a do akademické sféry se mohl znovu vrátit v roce 1989. O rok později si ho všimla široká veřejnost díky vydání tehdy “šokující” knihy “Proč tak snadno...,”, v níž líčil, co socialistický stát postupně udělal s institutem rodiny.

Před necelými osmi lety řekl v rozhovoru pro MF DNES, že posledních dvacet let bylo nejšťastnějších, jaké jsme kdy poznali a jaké kdy asi poznáme.

„Ohrožují nás však nejméně tři zásadní problémy, na které jsme si zadělali právě v těch šťastných dvaceti letech: nenaučili jsme se politice a správě věcí veřejných, rodíme příliš málo dětí a máme pocit, že máme na něco nárok,“ řekl tehdy Možný (rozhovor můžete číst zde).

Všechny politické nabídky Ivo Možný odmítal, i když se na něj jako na váženou osobnost s morálním kreditem hrnuly ze všech stran, současně ale celých 27 let komentoval společenské dění - zejména právě z pohledu rodiny a rodinné politiky.

Je rovněž autorem knih Rodina a společnost či Česká společnost – Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. Loni převzal prostějovský rodák za svojí badatelskou činnost Cenu Neuron za přínos světové vědě v oboru společenských věd.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.