Úmrtí známého šéfa ekonomické kontrarozvědky v 90. letech potvrdil serveru iDNES.cz jeden z jeho tehdejších spolupracovníků.
Šírek byl ve funkci do roku 2000, kdy mu Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) neudělil bezpečnostní prověrku. Tomu ale předcházelo jeho zatčení v únoru 1999 a, jak se později ukázalo, vykonstruované vyšetřování. Českem tehdy hýbal případ podvodu spojeného s Českou spořitelnou, v němž vedly nitky až k samotnému Mrázkovi. Vyšetřování vedl právě Šírek.
Šel po Mrázkovi
Šírek na případu se svým týmem dlouhou dobu pracoval a na 17. února 1999 plánoval zásah ve všech pobočkách banky, aby zajistili cenné důkazy. V celém případu stát údajně přišel nejméně o dvě miliardy korun. Ve stejný den však Šírka zadržela Inspekce ministra vnitra a vzápětí byl obviněn z trestného činu ohrožování utajovaných informací a celá akce byla odvolána, popsal události investigativní novinář Jaroslav Kmenta, který se o záležitost před lety zajímal.
Státní zástupce sice po třech měsících trestní stíhání Šírka pro neodůvodněnost a nezákonnost zrušil, vše ale skončilo právě tím, že v roce 2000 nezískal zmíněnou bezpečnostní prověrku a svůj post byl nucen opustit. Případ podvodů s Českou spořitelnou, do kterého byli podle policie zapleteni vysocí funkcionáři banky i několik podnikatelů, nebyl nikdy vyřešen.
S tím souvisí další možný důvod, proč musel v roce 2000 z útvaru odejít. Šéfem bezpečnostního odboru NBÚ, který o udělování bezpečnostních prověrek rozhoduje, byl v letech 1998 až 2001 bývalý příslušník Bezpečnostní informační služby (BIS) a klíčový spolupracovník Františka Mrázka Martin Hejl. Ten se se Šírkem 10. února 1999 sešel.
„Vzpomínám si na to, že když se šéf vrátil z této schůzky, byl rozezlen. Křičel na nás, že někdo musel prozradit, co chystáme 17. února, protože se ho na to ptal Hejl z NBÚ,“ uvedl v té době jeden z Šírkových spolupracovníků (více zde). Že by se jej ptal na plánovanou policejní akci na pobočkách České spořitelny, však Hejl popřel.
Hejl by však pro své údajné počínání měl motiv. Jeho přítel Mrázek totiž měl v České spořitelně spolu s dalším podnikatelem Miroslavem Provodem mnohasetmilionové úvěry, které dvojice neměla nikdy splatit a které byly s celou kauzou spojeny.
„O zadržení Šírka se podle zdrojů z policie rozhodlo právě v týdnu mezi 10. a 17. únorem 1999, tedy mezi schůzkou Hejla se Šírkem a připravovanou akcí na pobočky České spořitelny,“ uvádí ve svém textu Kmenta.
Hejl prověrku neudělil
V následujících měsících se situace uklidnila a v srpnu roku 1999 bylo trestní stíhání Šírka zastaveno. Nicméně v lednu roku 2000 celý případ nečekaně otevřel policejní prezident Jiří Kolář a Evžena Šírka kázeňsky potrestal. Proti tomu se Šírek sice odvolal, po několika měsících však trest potvrdil tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross (tehdy ČSSD).
K případu se v březnu 2000 ale vyjádřil také Miloš Zeman, který stál včele tehdejší vlády. Zeman v té době opakovaně upozorňoval na dle svých slov špatné vedení protikorupčního útvaru a útvaru pro boj s organizovaným zločinem. Podle deníku Právo se nechal slyšet, že oba jejich šéfové, tedy Evžen Šírek a Jan Kubice, nemají ve vedení těchto složek co dělat. V březnu také prohlásil, že by Šírek podle něj měl odstoupit.
NBÚ Šírkovi prověrku definitivně neudělil v létě. Posléze byl ze své funkce odstaven a vyšetřování zmíněných kauz již nemohl vést.
Nad důvody jeho nuceného odchodu se však dosud spekuluje. Jeden z blízkých spolupracovníků Zemanovy vlády „opoziční smlouvy“ se v té době například nechal slyšet, že za jeho propuštěním stojí případ nelegálního financování ČSSD, který jeho protikorupční tým v té době řešil. Stejně tak se Šírek tehdy zaměřoval na nekalé financování druhé vládní strany - ODS, kterou v té době vedl Václav Klaus.
