Podle ruské televize RT o smrti Berezovského informoval na Facebooku jeho zeť Egor Schuppe.
Moskevský právník Alexander Dobrovinskij pro RT uvedl, že Berezovskij podle něj spáchal sebevraždu. "Právě mi volali z Londýna. Boris Berezovskij spáchal sebevraždu. Mohu potvrdit, že to byl složitý člověk. Akt zoufalství? Neschopnost žít v 'chudobě'? Obávám se, že to už se nikdo nedozví.," cituje Dobrovinského RT.
Bývalý šéf ruského nakladatelství Kommersant Publishing House Damian Kudrjavcev uvedl, že Berezovskij zemřel v 11:00 hodin místního času. Kudrjavcec na Twitteru napsal, že se neobjevily žádné známky násilné smrti. Podle dalších zdrojů byl mrtvý Berezovskij nalezen v koupelně. V posledních týdnech údajně utrpěl několik srdečních příhod.
Mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov v sobotu večer uvedl, že Berezovskij byl v posledních letech s ruským prezidentem v kontaktu. "Před několika měsíci jsme od něj obdrželi dopis, ve kterém se omlouvá za své chyby a prosí o odpuštění. Prezidenta také žádal o pomoc s návratem do Ruska,"sdělil Peskov.
Po nástupu Putina Berezovskij opustil Rusko
Někdejší uznávaný matematik a počítačový expert Berezovskij se vyšvihl mezi ruskou podnikatelskou elitu během privatizace státního majetku na přelomu 80. a 90. let. Ovládal podíly v několika bankách, ropných a leteckých společnostech a především v médiích (televizní kanály ORT a TV6).
Díky svým penězům a úzkým vazbám na politické špičky byl Berezovskij jednou z nejvlivnějších osob veřejného života v zemi. Měl pověst "šedé eminence" a uznávaný moskevský politolog Sergej Markov ho rovnou nazval "novodobým Rasputinem".
Berezovskij byl také přítelem tehdejšího prezidenta Borise Jelcina. Po nástupu Putina k moci se však dostával do stále větších problémů. Nakonec se zbavil významné části svého majetku a odešel do londýnského exilu, kde získal v roce 2003 azyl. Následně pak byl jedním z nejhlasitějších kritiků vlády Putina.
V Británii spolupracoval Berezovskij například s bývalým ruským agentem Alexandrem Litviněnkem, který zemřel v listopadu 2006 v Londýně na otravu vzácným radioaktivním izotopem polonium-210. Litviněnko těsně před skonem obvinil ze své smrti ruské úřady, podle Kremlu naopak za vraždou stál právě Berezovskij, který chtěl údajně poškodit Putina v očích Západu.
Miliardář byl u soudu jako doma
Ruský miliardář musel v posledních letech čelit několika pokusům o jeho likvidaci. V roce 2007 například britští agenti překazili vražedné spiknutí proti Berezovskému, který měl být údajně odpraven nájemným vrahem v jednom z hotelů v britské metropoli.
Berezovskij se na sklonku loňského roku pustil také do boje s dalším ruským miliardářem Romanem Abramovičem. Berezovskij svého bývalého chráněnce obvinil z toho, že ho v roce 2000 donutil prodat za minimální cenu akcie ruské energetické společnosti Sibněfť a tím ho připravil o pět miliard dolarů (asi sto miliard korun). Soudní spor s mladším kolegou však nakonec prohrál.
Berezovskij mnoho let figuroval na seznamech nejbohatších lidí světa. V Rusku se však velké oblibě netěšil. Svého času proti němu bylo vedeno 11 trestních řízení, obviněn byl mimo jiné i z přípravy státního převratu. V roce 2009 byl Krasnogorsku v nepřítomnosti odsouzen na 13 let do vězení za údajné vytunelování automobilky Autovaz. Z jejího majetku si podle soudu přivlastnil 58 milionů rublů (asi 34 milionů korun).
