Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel bývalý ministr vnitra Richard Sacher

  12:29aktualizováno  12:48
Ve věku 71 let zemřel po dlouhé nemoci bývalý ministr vnitra Richard Sacher. Redakci iDNES.cz to řekla mluvčí KDU-ČSL Miriam Farská.

Bývalý ministr vnitra Richard Sacher u soudu v Praze (5. února 2002) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

"Zemřel v Hospicu Anežky České v Červeném Kostelci, kam ho převezli s krvácením. Příčinu úmrtí ale neznám," řekla iDNES.cz Farská.

Ke KDU-ČSL měl Sacher velmi blízko. Kandidoval za ni v roce 1990 ve volbách a byl zvolen do Sněmovny lidu. Ve Federálním shromáždění byl až do voleb roku 1992. V prosinci 1989 se dostal i do vlády Mariána Čalfy, kde byl nejprve ministrem bez portfeje, záhy se ale stal ministrem vnitra Československa.

Bývalý ministr vnitra Richard Sacher u soudu v Praze (5. února 2002)

Sacher ve funkci rozhodl o zrušení StB. V lednu 1990 nařídil, aby všichni členové tajné policie byli převedeni do zálohy, museli odevzdat služební zbraň a průkaz, zároveň ale museli být k zastižení celý den na telefonu.

Sám Sacher ale čelil obvinění, že s StB spolupracoval. Vojenské zpravodajství totiž v roce 2007 zveřejnilo, že byl spolupracovníkem komunistické Vojenské kontrarozvědky. Sacher v reakci na tyto informace uvedl, že má tři čistá lustrační osvědčení.

Historici a lidé z okruhu bezpečnostních složek také politikovi zazlívali, že toleroval vykrádání archivu StB. Údajně některé složky zpřístupňoval dalším politikům a snažil se informace politicky využít  Pozornost médií vyvolaly i některé Sacherovy kroky kolem takzvaného fondu "Z", ve kterém měly být uloženy svazky StB, které podléhaly zvláštnímu režimu. Na jaře 1990 do něj Sacher přeřadil i evidenci StB vedenou na tehdejší politiky. Osud tohoto fondu není dodnes přesně zmapován. Každopádně svědčí o tom, že Sacher nepřistupoval ke všem svazkům stejně.

Po odchodu z funkce ministra se Sacher stal členem dozorčí rady jedné z největších bezpečnostních agentur G4S Security Services. O návrat do politiky se pokoušel v roce 2000, kdy neúspěšně kandidoval jako nestraník za ČSSD do Senátu.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.