Thomas Klestil měl ve čtvrtek předat funkci svému nástupci Heinzi Fischerovi.
Ještě v neděli se zdálo, že prezident je v pořádku. V pondělí ráno se však Klestilovi v jeho vile zastavilo srdce. Zástava způsobila selhání dalších životně důležitých orgánů.
Prezident upadl do bezvědomí a z něj se neprobral ani po dramatickém oživování a převozu vrtulníkem do nemocnice. Vlastně už ve své vile byl prezident mrtev. Teprve na druhý pokus se podařilo obnovit aspoň základní životní funkce.
Už od úterního dopoledne lékaři zdůrazňovali, že prezidentova šance na přežití je malá, blížící se nule. Testy zjistily poškození jater, ledvin a mozku. Prezident byl v umělém spánku, aby se nenamáhaly jeho srdce a plíce.
V úterý večer se ve vídeňském svatoštěpánském dómu konala bohoslužba za Klestilovo přežití, které se vedle stovek věřících zúčastnili i kancléř Wolfgang Schüssel a příští prezident Heinz Fischer.
O několik hodin později však lékaři oznámili, že Thomas Klestil již nežije.
Potíže trvaly několik dní
Prezident začal mít zdravotní potíže před několika dny. Kvůli nim dokonce odřekl poslední den otevřených dveří pro veřejnost. Podle prvních zpráv bylo příčinou Klestilovy zástavy srdce selhání plic.
Prezident nikdy zcela nepřekonal následky atypického zápalu plic před osmi lety. Loni znovu prodělal zápal plic a "v minulých dnech se plicní potíže staly opět akutními", jak řekl Klestilův mluvčí Hans Magenschab.
|
Dvanáct let v sídle prezidenta |
|
Rodilý Vídeňan Klestil pochází z chudé rodiny. Poprvé byl zvolen prezidentem v roce 1992 jako kandidát konzervativních lidovců. Předtím patřil Klestil ke špičkám rakouské diplomacie, byl velvyslancem v USA a generálním tajemníkem ministerstva zahraničí. Jako prezident usiloval Klestil o aktivní zahraniční politiku a přátelské vztahy se sousedními státy. Neoblomně podporoval i zapojení bývalých komunistických států do Evropské unie. Největší zájem veřejnosti budil jeho soukromý život: rozchod s jeho první ženou Edith, svatba s dlouholetou spolupracovnicí, diplomatkou Margot Löfflerovou, a také jeho vleklé nemoci. Po znovuzvolení v roce 2000 Klestil nezabránil vzniku mezinárodně velmi kritizované vládní koalice Schüsselových lidovců a ultrapravicových Svobodných Jörga Haidera. Projevil s ní jen formální nesouhlas. Koncem června, když se chystal na odchod z funkce, oznámil Klestil, že ani na odpočinku nechce sejít z očí: "Ve službě republice hodlám uplatnit své výborné mezinárodní kontakty," prohlásil tehdy. |
První oživování, které provedl člen prezidentovy ochranky v prezidentově vile ve vídeňské čtvrti Hietzing, bylo neúspěšné. Obnovit činnost srdce se podařilo až lékařům záchranné služby, zatím se však dočasně zastavil oběh krve.
To vyvolalo obavy z poškození mozku. "Problémem byl samozřejmě ústřední nervový systém. V takových situacích je každý pacient zvlášť ohrožen, protože mozek potřebuje mnoho kyslíku," uvedl šéf lékařského konzilia Christoph Zielinski.
Činnost srdce a krevní oběh se podařilo stabilizovat až v nemocnici. Poté už udržovali lékaři Klestila na dýchacím přístroji a v umělém spánku.
Klestila krátce zastoupí Schüssel
Než zesnulého Klestila ve čtvrtek vystřídá v prezidentském úřadě nově zvolený prezident Heinz Fischer, převzal ústavní pravomoci kancléř Wolfgang Schüssel.
Ten v úterý informoval o posledním pátečním rozhovoru s Klestilem mezi čtyřma očima: "Zdravotně byl očividně poznamenán, ale jinak byl ve velmi uvolněné a emocionálně dobré náladě," řekl kancléř.
Klestil chtěl v pondělí na tiskové konferenci zhodnotit své prezidentské působení. Na středu plánoval rozloučení s veřejností před svým sídlem v někdejším císařském paláci Hofburgu, ve čtvrtek se chtěl rozloučit s rakouským parlamentem.
 Rakouský prezident Thomas Klestil na snímku z května 2004. Klestil zemřel 6. července 2004 na následky selhání srdce. |
